Předsednictví 2022
Předsednictví v Radě EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Předsedající země zastává nejen organizační, ale také zprostředkovatelskou, politickou a reprezentační funkci. Česká republika se svého historicky druhého předsednictví ujala v období od 1. července do 31. prosince 2022. Každá země si určí před začátkem svého předsednictví priority, které předloží Radě a Evropskému parlamentu. Členské státy také spolupracují v rámci tříčlenné skupiny neboli tria, které připravuje společný program zahrnující priority všech tří států (v našem případě Francie - Česká republika - Švédsko). Tento program se opírá o aktuální dění v EU.
Přípravy na české předsednictví byly zahájeny již v červenci 2018. Příprava a samotná realizace českého předsednictví v roce 2022 probíhala pod vedením předsedy vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Na předsednictví se rovněž podílely ostatní resorty v čele s Ministerstvem zahraničních věcí a Stálým zastoupením ČR při EU.
Úřad vlády zřídil internetovou doménu, jejímž prostřednictvím bude uveřejňovat aktuální informace o českém předsednictví v Radě EU.
Více: www.eu2022.cz a www.vlada.cz
Spolupráce s Radou EU
Hlavním rozhodovacím orgánem Evropské unie je Rada EU. Reprezentuje členské státy a má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. Každá členská země je v ní zastoupena na ministerské úrovni. Každý ministr v Radě EU je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády a nese odpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a občanům.
Na předmětu jednání záleží, kteří ministři se zúčastní jaké schůzky. Rada EU spravuje celou řadu oblastí, a proto se vyskytuje ve více formacích. V roce 2009 bylo zakotveno deset základních formací Rady EU. Pro ERÚ je z hlediska sledování činnosti důležitá formace TTE – Doprava, telekomunikace a energetika případně okrajově další, týkající se obecných záležitostí (GAC) či ochrany spotřebitele.
Každý členský stát EU má v Bruselu své zastoupení pod označením stálé zastoupení (Permanent Representation). V čele jednotlivých zastoupení jsou stálí velvyslanci (Permanent Representative), což jsou obyčejně velmi zkušení diplomaté. Společně tvoří Výbor stálých zástupců (COREPER), který například připravuje schůze ministrů. COREPER se schází každý týden a jeho hlavním posláním je zajistit, aby se na ministerské úrovni řešily pouze ty nejdůležitější a nejcitlivější problémy. Pracovní náplň COREPER je připravována na pracovních skupinách Rady EU tvořených experty členských států.
Jednou během každého předsednictví se koná také neformální jednání Rady EU v předsednické zemi.
Více: www.mvcr.cz
Spolupráce s Evropskou komisí a Evropským parlamentem
V Bruselu je hlavním kontaktem ERÚ Generální ředitelství pro energetiku (DG ENER). V souvislosti se svým posláním v otázkách ochrany spotřebitele udržuje ERÚ také aktivní kontakty s generálním ředitelstvím pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST) a v případě potřeby s dalšími DG: např. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP) nebo Generální ředitelství pro komunikační sítě (DG CNECT).
ERÚ rovněž udržuje kontakty s dalšími evropskými institucemi, jako jsou orgány Evropské rady a Evropského parlamentu, v rámci přípravy sekundární energetické legislativy EU. Tyto kontakty byly důležité především při přípravě třetího liberalizačního energetického balíčku v pracovní skupině pro energetiku a jeho konečném schválení příslušnými orgány Evropské rady a Evropského parlamentu, které proběhlo v letech 2007 až 2009. V tomto ERÚ přijal národní odpovědnost za debaty o pozměněných předpisech o přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a přístup k plynárenským přepravním soustavám a také o jednáních o nařízení, kterým se zřizuje ACER.
Energetická politika a klíčová evropská legislativa
Právní základ:
- Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (článek 194)
Zvláštní ustanovení:
- Zabezpečení dodávek: SFEU (článek 122),
- Energetické sítě: SFEU (články 170–172),
- Uhlí: Protokol 37 objasňuje finanční důsledky vypršení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 2002,
- Jaderná energie: Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu) slouží jako právní základ pro většinu akcí EU v oblasti jaderné energie
Další ustanovení ovlivňující energetickou politiku:
Cíle
Podle energetické unie (2015) je pět hlavních cílů energetické politiky EU:
- Diverzifikovat evropské zdroje energie zajištěním energetické bezpečnosti prostřednictvím solidarity a spolupráce mezi zeměmi EU
- Zajistit fungování plně integrovaného vnitřního trhu s energií, umožňující volný tok energie přes EU prostřednictvím odpovídající infrastruktury, a bez technických nebo regulačních překážek
- Zlepšit energetickou účinnost a snížit závislost na dovozu energie, snížit emise a podpořit zaměstnanost a růst
- Dekarbonizovat ekonomiku a přejít na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s Pařížskou dohodou
- Podporovat výzkum v oblasti nízkouhlíkových technologií a technologií čisté energie a upřednostňovat výzkum a inovace s cílem podpořit energetický přechod a zlepšit konkurenceschopnost
SFEU (článek 194) stanoví, že některé oblasti energetické politiky mají sdílenou pravomoc, což signalizuje posun směrem ke společné energetické politice. Každý členský stát si nicméně zachovává právo „určit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volbu mezi různými zdroji energie a obecnou strukturu svých dodávek energie“ (článek 194 odstavec 2).
Oficiální web českého předsednictví v EU
Hlavní webový zdroj informací o EU v českém jazyce.
Stránka obsahuje část o českém předsednictví v EU v roce 2022.
