k § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
Pojem cena, vymezený v ustanovení § 1 zákona o cenách, nelze vykládat pouze ve smyslu ceny výsledné. Stěžovatel se proto mýlí, pokud tvrdí, že cena za kontrolované období vzniká až po ukončení tohoto období. Jak totiž výslovně plyne z citovaného rozhodnutí č. 5/2007, na základě předběžné kalkulace se stanovuje předběžná cena, a to podle stejného členění ekonomicky oprávněných nákladů. Stěžovateli je samozřejmě třeba přisvědčit v tom, že z ekonomického hlediska nazíráno nejsou v daném případě předběžné ceny ničím jiným než zálohou na konečnou, tj. výslednou, cenu. To však ještě neznamená, že se o ceny nejedná a že proto cenové orgány nejsou oprávněny kontrolovat jejich tvorbu. Zdejší soud totiž plně souhlasí s krajským soudem v tom, že i předběžná cena odpovídá legální definici ceny obsažené v ustanovení § 1 písm. a) zákona o cenách, podle něhož je cenou „peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13". Logika předběžné ceny je totiž založena na tom, že mezi dodavatelem a odběratelem tepelné energie dojde k dohodě o konkrétní částce, kterou odběratelé platí v průběhu roku a za to dostávají dodávky tepelné energie. Po skončení příslušného období pak dochází k vyúčtování a případně i k následnému doplacení nedoplatku anebo k vrácení přeplatku v závislosti na množství odebrané tepelné energie. I u předběžné ceny se tedy pořád jedná o cenu, tedy sjednanou peněžní částku, a její regulace a kontrola je proto zcela v souladu se zákonem o cenách.
Podle názoru soudu je zřejmé, že pokud není respektována zákonem stanovená tvorba ceny, tzn. pokud překračuje ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk anebo předpokládané množství tepelné energie v daném roce, je velmi reálné, že již tímto postupem je odběratel poškozen, jelikož i pokud by mu nedůvodně a neoprávněně vybraný přeplatek byl následně, po zjištění výsledné ceny, vrácen, dochází k poškození jeho zájmů přinejmenším tím, že až do té doby s danou peněžní částkou nemůže disponovat.
(Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. ledna 2012, sp. zn. 2 Afs 50/2011)
