Často kladené dotazy

  1. Jaké podmínky je nutné splňovat pro podnikání v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?
  2. Která legislativa upravuje podmínky podnikání v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?
  3. Jaká je působnost Energetického regulačního úřadu v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?
  4. Jak se kalkuluje cena tepelné energie?
  5. Jak je vymezena cenová lokalita?
  6. Které ekonomicky oprávněné náklady lze zahrnout do ceny tepelné energie?
  7. Jak se pro účely regulace cen tepelné energie posuzuje výše přiměřeného zisku?
  8. Kdo provádí kontrolu cen tepelné energie?
  9. Jakým způsobem dodavatel sjednává cenu tepelné energie?
  10. Kdy je možné sjednat individuální cenu tepelné energie?
  11. Jak se mohou v průběhu kalendářního roku sjednané ceny změnit?
  12. V jakých případech může dodavatel tepelné energie požádat o odlišné stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie?
  13. Jak se promítá ekologická daň v ceně tepelné energie?
  14. Jaké náklady v souvislosti se zřízením věcného břemene jsou považovány za ekonomicky oprávněné?
  15. Jak postupovat v případě, kdy při zřízení věcného břemene nedojde k dohodě s vlastníkem nemovité věci?
  16. Jaké povinné náležitosti musí obsahovat smlouva o dodávce tepelné energie?
  17. V jakých případech může dodavatel přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie?
  18. Je dodavatel tepelné energie povinen předkládat odběrateli kalkulaci ceny?
  19. Může dodavatel požadovat na odběrateli zálohy na dodávky tepelné energie?
  20. Na koho se lze obrátit v případě nespokojenosti s výší ceny za dodávanou tepelnou energii?
  21. Může dodavatel tepelné energie fakturovat odběrateli kromě ceny tepelné energie samostatně i některé další náklady související s výrobou nebo rozvodem?
  22. Proč dochází v některých případech k odpojování odběratelů od soustav zásobování tepelnou energií?
  23. Jaké náklady související s odpojením zařízení odběratele od rozvodného tepelného zařízení dodavatele lze považovat za ekonomicky oprávněné? Kdo tyto náklady hradí?
  24. Jak lze porovnat výši ceny tepelné energie v různých lokalitách?
  25. Jak postupovat ohledně podání návrhu na zahájení sporného správního řízení mezi dodavatelem a odběratelem při uzavření smlouvy?
  26. Kdo provádí kontrolu rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele?
  27. Kdy je dodavatel tepelné energie povinen provést vyúčtování?


1. Jaké podmínky je nutné splňovat pro podnikání v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?

Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou, za podmínek stanovených energetickým zákonem, osoby pouze na základě licence udělené ERÚ. ERÚ rozhodne o udělení licence na základě posouzení splnění podmínek pro její udělení podle ustanovení § 5 energetického zákona.

Veškeré informace pro žadatele o licenci, pro držitele licence, ale i informace o držitelích licencí lze nalézt na internetových stránkách ERÚ v sekci Licence. Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí lze nalézt zde.

Licence se podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) energetického zákona nevyžaduje na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka.  


2. Která legislativa upravuje podmínky podnikání v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?

Problematiku výroby nebo rozvodu tepelné energie upravují právní předpisy, které lze nalézt na internetových stránkách ERÚ pod odkazem Právní předpisy a soudní rozhodnutí. Hlavními předpisy jsou:

  • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů,
  • cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu k cenám tepelné energie, která dodavatelům tepelné energie určují podmínky pro kalkulaci a sjednání cen tepelné energie v příslušném kalendářním roce,
  • vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 194/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství,
  • vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 262/2015 Sb., o regulačním výkaznictví,
  • vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích.


3. Jaká je působnost Energetického regulačního úřadu v oblasti výroby nebo rozvodu tepelné energie?

ERÚ byl zřízen energetickým zákonem k 1. lednu 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice, se sídlem v Jihlavě.

Při výkonu působnosti postupuje ERÚ nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. ERÚ nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. ERÚ postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

ERÚ zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti ERÚ je podle ustanovení § 17 energetického zákona regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci.

V oblasti teplárenství ERÚ reguluje ceny tepelné energie formou věcného usměrňování cen podle ustanovení § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, které spočívá ve stanovení určitých podmínek pro kalkulaci a sjednání cen tepelné energie. Tyto podmínky jsou specifikovány v cenových rozhodnutích ERÚ a jsou závazné pro všechny dodavatele tepelné energie.

ERÚ dále rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle energetického zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru tepelné energie.

V pravomoci ERÚ je také (pokud s tím souhlasí všichni účastníci řízení) rozhodovat spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle energetického zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu.

ERÚ vykonává dozor nad dodržováním energetického zákona, a zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. ERÚ provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. ERÚ na základě zjištění porušení právních předpisů nebo porušení povinností z rozhodnutí ERÚ ukládá pokuty a opatření k nápravě.


4. Jak se kalkuluje cena tepelné energie?

Dodavatel tepelné energie kalkuluje cenu tepelné energie v souladu s platnými cenovými předpisy, tj. v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů a s cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu k cenám tepelné energie pro příslušný kalendářní rok. Cena tepelné energie je cenou věcně usměrňovanou, tzn. do ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší než je limitní cena, která je stanovena v cenovém rozhodnutí.

Cena tepelné energie v kalendářním roce je v rámci cenové lokality kalkulována shodným způsobem pro odběrná místa na stejné úrovni předání, přičemž každá kalkulace může obsahovat pouze příslušné ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a odpovídající množství tepelné energie.

Cena tepelné energie v průběhu daného kalendářního roku je kalkulována jako předběžná a po jeho ukončení jako výsledná. Předběžná cena vychází z předběžné kalkulace, ve které lze uplatnit pouze předpokládané ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a předpokládané množství tepelné energie v kalendářním roce. Výsledná cena vychází z výsledné kalkulace, která obsahuje skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady a odpovídá výnosům za tepelnou energii a skutečnému množství tepelné energie za ukončený kalendářní rok.


5. Jak je vymezena cenová lokalita?

Dodavatel tepelné energie si pro jím provozovaná tepelná zařízení určuje cenové lokality, v rámci kterých samostatně kalkuluje cenu tepelné energie v souladu s cenovými předpisy.

Cenovou lokalitu může tvořit:

  1. samostatný zdroj tepelné energie anebo rozvodné tepelné zařízení,

  2. nepropojené i propojené zdroje tepelné energie anebo rozvodná tepelná zařízení v jedné obci,

  3. potrubně propojené zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení v různých obcích, anebo

  4. nepropojené zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení v různých obcích ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, přičemž potrubně trvale funkčně propojená tepelná zařízení provozovaná jedním dodavatelem nemohou tvořit více cenových lokalit.

Cenové lokality si určuje každý dodavatel sám. Určení cenové lokality může být v průběhu kalendářního roku změněno pouze při vzniku, změně nebo zániku vlastnických či jiných uživatelských práv k tepelným zařízením nebo při jejich rekonstrukci, která má bezprostřední dopad na stávající cenovou lokalitu.


6. Které ekonomicky oprávněné náklady lze zahrnout do ceny tepelné energie?

Za ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie se považují ekonomicky oprávněné náklady dle ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, které nezbytně souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie v kalendářním roce. Tyto ekonomicky oprávněné náklady kalkulované do ceny tepelné energie vycházejí z údajů v účetnictví dodavatele tvořeného v souladu s Českými účetními standardy dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Tyto ekonomicky oprávněné náklady lze rozdělit na dvě základní skupiny:

- proměnné ekonomicky oprávněné náklady - tvořené převážně náklady na paliva; dále sem patří i nakoupená tepelná energie pro další rozvod, elektřina při výrobě nebo rozvodu tepelné energie, technologická voda a ostatní proměnné ekonomicky oprávněné náklady (např. poplatky za znečištění ovzduší či potřebný nákup emisních povolenek). Jejich výše v ceně tepelné energie je přímo závislá na množství tepelné energie.

- stálé ekonomicky oprávněné náklady - zahrnující u provozovaného majetku pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zejména náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a zákonné pojištění. Jejich výše v ceně tepelné energie není přímo závislá na množství tepelné energie.

Bližší vymezení některých ekonomicky oprávněných nákladů ve věcně usměrňované ceně tepelné energie včetně stanovení podmínek pro určení jejich výše lze nalézt v příloze č. 1 účinného cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie.

Veškeré dodavatelem uplatňované ekonomicky oprávněné náklady související s výrobou nebo rozvodem tepelné energie musí být zahrnuty do ceny tepelné energie. V rozporu s cenovými předpisy je postup dodavatele, při kterém některé náklady související s výrobou nebo rozvodem tepelné energie (např. opravy, elektrická energie a obsluha domovní předávací stanice) jsou odběratelům fakturovány samostatně.


7. Jak se pro účely regulace cen tepelné energie posuzuje výše přiměřeného zisku?

Přiměřený zisk pro účely regulace cen tepelné energie je obecně definován v ustanovení § 2 odst. 7 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Dle této definice je přiměřený zisk posuzován z pohledu zajištění návratnosti použitého kapitálu v přiměřeném časovém období a zároveň z hlediska dlouhodobě obvyklé výše zisku dosahované při srovnatelných ekonomických činnostech.

V tak různorodém odvětví, jako je teplárenství, je obtížné určit jednotný ukazatel přiměřenosti zisku nebo jeho rozmezí pro všechny dodavatele tepelné energie. Z toho důvodu se zisk v ceně tepelné energie při případných kontrolách posuzuje individuálně v závislosti na konkrétních podmínkách výroby a rozvodu v dané cenové lokalitě. Výše zisku před zdaněním v ceně tepelné energie je uplatňována s ohledem na výši ceny tepelné energie, dosahované technické a finanční ukazatele při porovnání se srovnatelnými podmínkami výroby anebo rozvodu tepelné energie a obvyklou výnosnost použitého kapitálu, který je v obvyklé výši pro zajištění dodávek tepelné energie, a to bez ohledu na vlastnictví majetku souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, pokud zisk ve výši přiměřeného zisku není vytvářen již vlastníkem tohoto majetku. Prokázání přiměřeného zisku zahrnutého v nájemném je předmětem dohody nájemce a vlastníka majetku souvisejícího s výrobou a rozvodem tepelné energie.


8. Kdo provádí kontrolu cen tepelné energie?

ERÚ jako cenový kontrolní orgán ve smyslu ustanovení § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, vykonává působnost při kontrole cen v oblasti energetiky. Kompetence ERÚ v oblasti kontroly v teplárenství je dána ustanovením § 18 energetického zákona, podle něhož ERÚ vykonává dozor nad dodržováním energetického zákona a zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. ERÚ provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. ERÚ na základě zjištění porušení právních předpisů nebo porušení povinností z rozhodnutí ERÚ ukládá pokuty, opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění.

Cenové kontroly ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), jsou ERÚ prováděny u regulovaných subjektů především v případech, kdy je kontrolováno dodržení závazných postupů a podmínek pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie, zejména obvyklost výše nákladových položek kalkulace a způsoby sjednání ceny tepelné energie s odběrateli. ERÚ kromě kontroly ve smyslu zákona o kontrole provádí také prověřování cen tepelné energie, které je nedílnou součástí při řešení správních řízení, stížností odběratelů, nebo z jiných podnětů.


9. Jakým způsobem dodavatel sjednává cenu tepelné energie?

Závazné podmínky pro kalkulaci a sjednání cen tepelné energie jsou uvedeny v cenovém rozhodnutí k cenám tepelné energie a vztahují se na všechny dodavatele tepelné energie, kterými jsou výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě. ERÚ neschvaluje jednotlivým dodavatelům cenu tepelné energie, ale stanovuje obecně závazné podmínky pro její kalkulaci a sjednání.

Ve smlouvě o dodávce tepelné energie, resp. v cenovém ujednání, sjednává dodavatel tepelné energie s odběrateli výši ceny tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh. V případě uplatňování dvousložkové ceny, sjednává jednotlivé složky ceny tepelné energie.

Cena tepelné energie může být sjednána jako:

  • jednosložková cena, která je vztažena na jednotkové množství tepelné energie (Kč/GJ, Kč/kWh) nebo

  • dvousložková cena, která je tvořena proměnnou složkou ceny vztaženou na jednotkové množství tepelné energie (Kč/GJ, Kč/kWh) a stálou složkou ceny vztaženou na jednotkové množství tepelné energie (Kč/GJ, Kč/kWh) nebo na jednotku tepelného výkonu (Kč/kW), které odpovídají příslušnému rozvodnému nebo odběrnému tepelnému zařízení.

V případě, že odběratel prokáže jinou trvalou potřebu množství tepelné energie nebo tepelného výkonu (např. zateplení objektu odběratele), kterou dodavateli doloží do 30. září kalendářního roku, není-li dohodnuto datum pozdější, je dodavatel povinen tyto změny zohlednit při stanovení stálé složky dvousložkové ceny tepelné energie odběratelům nejpozději od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

V rámci jedné cenové lokality jsou ceny tepelné energie nebo jejich složky tvořeny, sjednány a uplatňovány stejným způsobem pro všechna odběrná místa společně kalkulovaná na stejné úrovni předání.

Ve smlouvě o dodávce tepelné energie může být sjednána výše ceny tepelné energie, která se podle daných platebních podmínek při vyúčtování nemění, nebo předběžná výše ceny tepelné energie, jejíž výsledná výše se po ukončení kalendářního roku v souladu s jednoznačně definovanou cenovou doložkou či jiným obdobným ujednáním může při vyúčtování změnit.


10. Kdy je možné sjednat individuální cenu tepelné energie?

Dodavatel tepelné energie může pro odběrné místo na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě sjednat s odběratelem individuální cenu v případě, odlišují-li se dodávky tepelné energie pro konkrétní odběrné místo oproti ostatním odběrným místům na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě specifickým technickým charakterem, průběhem či velikostí dodávky tepelné energie nebo specifickými připojovacími podmínkami. Individuální cenu tepelné energie lze také sjednat u odběrného místa, které využívá soustavu zásobování tepelnou energií pouze jako náhradní zdroj tepelné energie.

Individuální cena tepelné energie se kalkuluje v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ a je sjednána ve smlouvě o dodávce tepelné energie pro dané odběrné místo. Kritéria pro uplatnění individuální ceny tepelné energie se posuzují ve srovnání s ostatními odběrnými místy v dané cenové lokalitě. V jedné cenové lokalitě může být více individuálních cen tepelné energie pro různá odběrná místa, pokud se tato odběrná místa od ostatních a mezi sebou navzájem výrazně odlišují. Pokud má stejnou cenu tepelné energie více odběrných míst, nejedná se o individuální cenu, avšak o cenu tepelné energie pro důvodně sloučenou skupinu odběrných míst kalkulovanou a uplatňovanou v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ.


11. Jak se mohou v průběhu kalendářního roku sjednané ceny změnit?

Cena za dodávku tepelné energie pro každé odběrné místo, termíny a způsob platby jsou nedílnou součástí smlouvy o dodávce tepelné energie uzavřené mezi dodavatelem a odběratelem. Aby mohl dodavatel v průběhu roku, případně po jeho skončení, sjednanou cenu tepelné energie změnit (např. v důsledku změny cen paliv), musí mít tuto možnost jednoznačně stanovenou ve smlouvě o dodávce tepelné energie v tzv. cenové doložce či jiném obdobném ujednání. Pokud cenové ujednání neumožňuje jednostrannou úpravu ceny tepelné energie, musí novou výši ceny dodavatel s odběratelem tepelné energie sjednat.


12. V jakých případech může dodavatel tepelné energie požádat o odlišné stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie?

Dle ustanovení § 19a energetického zákona může ERÚ rozhodnout na žádost dodavatele tepelné energie o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie, než jsou podmínky obecně vymezené v účinném cenovém rozhodnutí k cenám tepelné energie. ERÚ žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů.

Pravidla ERÚ pro posuzování žádostí o odlišné stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie lze nalézt zde. Žádosti o odlišné stanovení podmínek pro sjednání ceny musí být vždy řádně zdůvodněny a zároveň doloženy všemi požadovanými podklady.

Cenové rozhodnutí ERÚ, kterým se dodavateli odlišně stanoví podmínky pro sjednání ceny tepelné energie, nabývá účinnosti nejdříve prvním dnem měsíce následujícího po dni uveřejnění cenového rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku.


13. Jak se promítá ekologická daň v ceně tepelné energie?

Počínaje 1. lednem 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v části 45 upravuje zdanění zemního plynu a některých dalších plynů, v části 46 zdanění pevných paliv a v části 47 zdanění elektřiny. Zavedení tohoto zdanění vyplývá z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES.

V případě teplárenství není tato tzv. ekologická daň vztažena přímo na tepelnou energii, ale promítá se do nákladů na palivo použité při výrobě tepelné energie a stává se tak součástí proměnných nákladů. Pokud může být dodavatel tepelné energie od ekologické daně ze zákona osvobozen, cenové předpisy stanoví, že tato daň nesmí být zahrnuta do ceny tepelné energie. Správa této daně, včetně vydávání stanovisek k ekologickým daním, je v kompetenci celních úřadů.


14. Jaké náklady v souvislosti se zřízením věcného břemene jsou považovány za ekonomicky oprávněné?

V případě, kdy je věcné břemeno k užívání nemovité věci nebo její části za účelem umístění a provozování tepelných zařízení zřízeno za úplatu, náklady spojené se zřízením věcného břemene (služebnosti) se do ceny tepelné energie promítají, s ohledem na pořizovací cenu, formou odpisů. Při stanovení doby odpisování je třeba vycházet z ekonomicky zdůvodnitelné doby použitelnosti. U věcných břemen na dobu určitou podle doby, na kterou je zřízeno, u věcného břemene zřízeného na dobu neurčitou podle odpisového plánu. Jiná platba sjednaná za účelem využití cizí nemovité věci nebo její části není ekonomicky oprávněným nákladem.

Pokud není dohodnuto jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy. Je-li provozované tepelné zařízení umístěno v cizí nemovité věci nebo její části na základě oprávnění z věcného břemene, lze náklady na údržbu a opravu přímo související s touto nemovitou věcí nebo její částí promítnout ve skutečně prokazatelné poměrné výši do kalkulace ceny tepelné energie.


15. Jak postupovat v případě, kdy při zřízení věcného břemene nedojde k dohodě s vlastníkem nemovité věci?

Dodávka tepelné energie je uskutečňována ve veřejném zájmu. Držitel licence na rozvod tepelné energie je dle ustanovení § 76 odst. 7 energetického zákona povinen zřídit věcné břemeno, umožňující využití cizí nemovité věci nebo její části k umístění a provozování rozvodného tepelného zařízení, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. To neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení. V takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení.

V případě, že nedojde k dohodě s vlastníkem nemovité věci, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.


16. Jaké povinné náležitosti musí obsahovat smlouva o dodávce tepelné energie?

Podle ustanovení § 76 odst. 3 energetického zákona smlouva o dodávce tepelné energie pro každé odběrné místo musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

  • výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

  • základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

  • místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

  • cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

  • při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

  • v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

Vzorovou smlouvu o dodávce tepelné energie, včetně komentáře k ní, lze nalézt na internetových stránkách ERÚ.


17. V jakých případech může dodavatel přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie?

Dodavatel tepelné energie má podle ustanovení § 76 odst. 4 energetického zákona právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

  • při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

  • při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

  • při provádění plánovaných , oprav, údržbových a revizních prací , pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

  • při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

  • při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,

  • při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4 (tj. odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence,

  • při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

  • jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,

  • při neoprávněném odběru (ustanovení § 89 energetického zákona).


18. Je dodavatel tepelné energie povinen předkládat odběrateli kalkulaci ceny?

V případě, že povinnost předkládat kalkulaci ceny tepelné energie není sjednána ve smlouvě o dodávce tepelné energie, žádný právní předpis v současnosti neukládá dodavateli povinnost předkládat kalkulaci ceny tepelné energie svým odběratelům. Závisí pouze na jeho svobodné vůli či obchodní strategii, pokud tak učiní a v jaké struktuře kalkulaci předloží.

Dodavateli tepelné energie vyplývá z cenových předpisů zákonná povinnost předkládat cenovému orgánu informace a podklady k cenám tepelné energie pro účely regulace cen, vyhodnocování vývoje cen, cenové kontroly a pro řízení o porušení cenových předpisů. Předkládá-li dodavatel kalkulaci ceny tepelné energie cenovému orgánu, předkládá ji ve struktuře a obsahu podle účinného cenového rozhodnutí ERÚ.


19. Může dodavatel požadovat na odběrateli zálohy na dodávky tepelné energie?

Dodavatel tepelné energie je povinen dle ustanovení § 76 odst. 3 energetického zákona, uzavřít s odběratelem tepelné energie, pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, smlouvu o dodávce tepelné energie. Jednou z povinných náležitostí této smlouvy o dodávce tepelné energie je ujednání o ceně stanovené v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh. Je tedy na oboustranné dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, jakým způsobem, v jakém termínu (měsíčně, čtvrtletně) a v jaké výši bude záloha stanovena a zúčtována.

Dodavatel má právo požadovat po odběrateli zálohy jako dílčí platby ročního plnění dodávky tepelné energie. Záloha by měla být v odpovídající výši vzhledem ke sjednané ceně tepelné energie a odpovídajícímu množství odebrané tepelné energie, tj. zálohové platby jsou stanoveny nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období dle ustanovení § 11a odst. 9 energetického zákona.


20. Na koho se lze obrátit v případě nespokojenosti s výší ceny za dodávanou tepelnou energii? 

Pokud odběratel rozporuje výši ceny tepelné energie uplatňovanou dodavatelem, může se obrátit na  kompetentní orgán pro kontrolu dodržování cenových předpisů při sjednání a kalkulaci cen tepelné energie a to na Energetický regulační úřad.

ERÚ vykonává podle ustanovení § 18 energetického zákona dozor nad dodržováním energetického zákona, zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. ERÚ provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva.

Energetický regulační úřad provádí kontrolu v případech, kdy se jedná o přezkoumání dodržování pravidel věcného usměrňování cen tepelné energie dle cenového rozhodnutí.

ERÚ na základě zjištění porušení právních předpisů nebo porušení povinností z rozhodnutí ERÚ ukládá pokuty, opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění.

 
21. Může dodavatel tepelné energie fakturovat odběrateli kromě ceny tepelné energie samostatně i některé další náklady související s výrobou nebo rozvodem?

ERÚ stanovuje v cenových rozhodnutích obecně závazná pravidla pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie za účelem poskytnutí jisté ochrany konečnému spotřebiteli a zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek tepelné energie za přijatelné ceny obsahující pouze nezbytné náklady při výrobě a rozvodu tepelné energie. Dodavatel dle cenového rozhodnutí ERÚ má povinnost zahrnovat veškeré uplatňované náklady související s výrobou nebo rozvodem tepelné energie do kalkulace ceny tepelné energie.

Uplatňováním některých nákladů souvisejících s výrobou nebo rozvodem tepelné energie samostatně (např. elektrickou energii, opravy) vedle vyúčtování ceny tepelné energie (a to i v případě dohody dodavatele s odběrateli) se dodavatel tepelné energie dopustí porušení cenového rozhodnutí. Důvodem může být snaha o snížení ceny tepelné energie, které je však jen zdánlivé a projeví se nárůstem jiných nákladů mimo vyúčtování ceny tepelné energie.


22. Proč dochází v některých případech k odpojování odběratelů od soustav zásobování tepelnou energií?

K odpojování odběratelů od soustav zásobování tepelnou energií dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie. Prakticky jedinou alternativou pro odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, zůstává zřízení vlastního zdroje tepelné energie (nejčastěji plynové domovní kotelny či tepelná čerpadla).

Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepelné energie z vlastního zdroje vycházeli z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie. Odběratelé často porovnávají cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie pouze ve výši nákladů na palivo a ostatní náklady nekalkulují do ceny tepelné energie (např. v případě bytových domů - investice hrazená z fondu oprav, provozní náklady hrazené jako služby spojené s užíváním bytů apod.). Takovýto způsob porovnání cen je zcela chybný a nevede k očekávanému výsledku.

Při výpočtu ceny tepelné energie z domovní kotelny je nutné kromě nákladu na palivo, počítat i s ostatními náklady. Ostatní náklady tvoří např. spotřeba elektřiny, náklady na obsluhu (mzdy a školení), pravidelné revize tlakových nádob a elektrického zařízení, účetní odpisy majetku, pravidelná údržba a opravy tepelného zařízení, pojištění atd. a mohou představovat přibližně 20 % z celkové ceny tepelné energie.

Významné trvalé úspory v platbách za tepelnou energii lze dosáhnout zateplením nebo výměnou oken budovy. Tato opatření by měla předcházet případnému odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií a zřízení vlastního zdroje tepelné energie, neboť v opačném případě bude vlastní zdroj předimenzovaný, což může vést k vyšším nákladům na výrobu tepelné energie i z vlastního zdroje odběratele. Nejdříve je tedy nutné provést opatření ke snížení potřebného množství tepelné energie a až poté zvážit zda je ekonomicky výhodné odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií.

Je nutné porovnávat celkové náklady na vytápění daného objektu, ne pouze výši ceny v Kč/GJ, neboť při vysoké spotřebě z důvodu vysokých tepelných ztrát vytápěného objektu a i při nízké ceně tepelné energie mohou být celkové náklady na vytápění vyšší než při vysoké ceně tepelné energie a nízké spotřebě pro daný objekt.


23. Jaké náklady související s odpojením zařízení odběratele od rozvodného tepelného zařízení dodavatele lze považovat za ekonomicky oprávněné? Kdo tyto náklady hradí?

V případě odpojení odběratele od soustavy zásobování tepelnou energií se postupuje obecně podle ustanovení § 77 odst. 5 energetického zákona. Podle uvedeného ustanovení hradí veškeré vyvolané jednorázové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice ten, kdo odpojení požaduje.

Obvyklé náklady spojené s odpojením nelze obecně stanovit, neboť zcela závisejí na konkrétních podmínkách a skutečném rozsahu prováděného odpojení. Jedná se o jednorázové náklady, které nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie dodavatele. Za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení lze považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce, demontáž tepelné přípojky a zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související s odpojením konkrétního odběrného tepelného zařízení od rozvodného tepelného zařízení.

Naopak nelze do těchto nákladů zahrnout například změnu ekonomické situace dodavatele vlivem snížení odběru tepelné energie, neboť nelze odběratele nutit k trvalému odběru tepelné energie. Též nelze po odběrateli požadovat, aby se po odpojení od rozvodného tepelného zařízení podílel na nákladech spojených s případným nevyužitím kapacit dodavatele (např. z důvodu předimenzovaného zdroje tepelné energie či rozvodného tepelného zařízení) a přenášet na něj podnikatelská rizika dodavatele tepelné energie.


24. Jak lze porovnat výši ceny tepelné energie v různých lokalitách?

Základní porovnání cen tepelné energie dodávané držiteli licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie v jednotlivých lokalitách v rámci České republiky lze provést z údajů zveřejněných na internetových stránkách ERÚ pod odkazem „Přehled cen". Z těchto přehledů lze provést porovnání cen tepelné energie v jednotlivých lokalitách v závislosti na množství dodávek, úrovni předání tepelné energie, použitém palivu při výrobě a velikosti instalovaného tepelného výkonu. Pro výši ceny tepelné energie jsou však důležité i další podmínky (např. stáří a typ technologie, vlastnický nebo jiný vztah k zařízení, atd.).

Další informace k vývoji cen tepelné energie v České republice je možné nalézt na internetových stránkách ERÚ pod odkazem „Vyhodnocení cen".


25. Jak postupovat ohledně podání návrhu na zahájení sporného správního řízení mezi dodavatelem a odběratelem při uzavření smlouvy?

Podle ustanovení § 76 odst. 1 energetického zákona má držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje a splňuje-li stanovené podmínky. Tuto kontraktační povinnost má pouze dodavatel tepelné energie, nikoli odběratel tepelné energie.

ERÚ v rámci své kompetence podle ustanovení § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem. Rozhoduje-li úřad spor o uzavření smlouvy, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu a dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.

V případě, že se odběratel s dodavatelem nedohodnou na znění smlouvy o dodávce tepelné energie (v tzv. podstatných náležitostech podle ustanovení § 76 odst. 3 energetického zákona), může odběratel podat k ERÚ návrh na zahájení sporného správního řízení podle ustanovení § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona. V samotném rozhodování postupuje ERÚ podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle energetického zákona. Z návrhu na zahájení správního řízení podle ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co navrhuje. Takovéto podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.


26. Kdo provádí kontrolu rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele?

Podle ustanovení § 14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla o rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Příslušným právním předpisem, který upravuje způsob rozúčtování těchto nákladů je vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Podle ustanovení § 2 písm. h) uvedené vyhlášky se nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům rozumí náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.

ERÚ není věcně příslušným orgánem, který je oprávněn vstupovat do vztahů mezi uživatelem (nájemcem, vlastníkem) bytu a poskytovatelem služeb (vlastníkem nebo správcem domu), resp. osobou, která provádí rozúčtování nákladů na služby. Je tomu tak především proto, že případné porušení pravidel o rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. nezakládá správně právní odpovědnost, není tedy podle energetického zákona správním deliktem a ERÚ by tak porušení těchto pravidel nemohl nijak sankcionovat.

Rozúčtování služeb mezi konečné spotřebitele v objektu je tedy občanskoprávní vztah a případné neshody lze řešit pouze soudní cestou v rámci občanskoprávních sporů mezi vlastníkem objektu a konečným spotřebitelem.


27. Kdy je dodavatel tepelné energie povinen provést vyúčtování?

Dne 1. července 2016 nabyla účinnosti vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, která zrušuje vyhlášku č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb, kde dle ustanovení § 16 odst. 1 dodavatel tepelné energie provádí odběrateli bezplatně vyúčtování dodávky tepelné energie nejméně jednou za kalendářní rok, a to k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období kalendářního roku. Doklad o vyúčtování dodávky tepelné energie za kalendářní rok poskytuje dodavatel odběrateli nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak.

V případě, že je vyúčtovací období kratší než kalendářní rok, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období, nejpozději do konce následujícího měsíce.