Často kladené dotazy

Často kladené dotazy (FAQ) poskytují stručný průřez problematikou podpory podporovaných zdrojů energie a poskytují odpovědi na nejčastěji kladené otázky veřejnosti z oblasti právních předpisů týkajících se podporovaných zdrojů energie.

  1. Pokud vyrábím, nebo chci vyrábět elektřinu z podporovaných zdrojů energie (dále jen POZE), jaké právní předpisy se mě týkají?
  2. Co je to licence, na co ji potřebuji a jak ji získám?
  3. Od 1. ledna došlo k zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Proč je i nadále vypisována podpora pro některé zdroje?
  4. Jaké subjekty vstupují do systému podpory podle zákona č. 165/2012 Sb.?
  5. Mám nárok na podporu i v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou vyhlášky č. 347/2012 Sb.?
  6. Co jsou to formy podpory a jakou si mám zvolit?
  7. Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?
  8. Jak jsou vypočteny výkupní ceny a zelené bonusy?
  9. Mohou výkupní ceny a zelené bonusy meziročně klesnout?
  10. Proč v mé kategorii podpory nebyl meziročně navýšen zelený bonus o zákonná 2 %?
  11. Je možné kombinovat formu podpory v režimu výkupní ceny a zeleného bonusu?
  12. V případě, že si zvolím formu podpory zeleným bonusem, jak mohu uplatnit mnou vyrobenou elektřinu?
  13. Mohu mnou vyrobenou elektřinu převést na jiné odběrné místo nebo ji prodat konečnému zákazníkovi sám?
  14. Mohu nárokovat podporu také na elektřinu, kterou si sám spotřebuji?
  15. Co je to technologická vlastní spotřeba?
  16. Jak dlouho trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů?
  17. Kdy je má výrobna uvedena do provozu?
  18. Jaké výkazy vyplňuje a zasílá výrobce na ERÚ?
  19. Mohu zvýšit současný instalovaný výkon u již provozované výrobny elektřiny?
  20. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE v nových lokalitách?
  21. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE rekonstruovaná?
  22. Mohu mít FVE instalovanou také na garáži nebo zahradní pergole?
  23. Jak se správně zařadím do kategorií biomasy a bioplynu?
  24. Chci nárokovat podporu KVET. Je třeba splnit parametr Úspory Primární Energie (ÚPE)?
  25. Jak se správně uplatňuje podpora ve formě zeleného bonusu na KVET v případě spalování bioplynu vyrobeného v bioplynové stanici?
  26. Spaluji více druhů různých paliv najednou. Jak mám správně vykázat množství elektřiny z OZE?
  27. Jak zjistím, jestli mnou dodávané/spotřebovávané teplo je užitečné teplo?
  28. Instaloval jsem ORC jednotku k dodatečné výrobě elektřiny z vyprodukovaného tepla. Má taková elektřina nárok na podporu a je takové teplo užitečné?
  29. Provozuji bioplynovou stanici. Mám nárok na zelený bonus na teplo?
  30. Co je to zelený bonus na teplo?
  31. Komu lze prodat teplo z OZE?
  32. Kde je stanoveno měření množství podporovaného tepla?
  33. Jak se vykazuje výroba tepla z OZE při nárokování zeleného bonusu na teplo?

     

1. Pokud vyrábím, nebo chci vyrábět elektřinu z podporovaných zdrojů energie (dále jen POZE), jaké právní předpisy se mě týkají?
Níže uvedený seznam právních předpisů slouží k usnadnění orientace v energetické legislativě týkající se podporovaných zdrojů energie. Všechny právní předpisy lze dohledat na internetových stránkách Ministerstva vnitra České republiky:

a) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon č. 165/2012 Sb. (od 1. 1. 2013 nahradil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů).

b) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, dále jen energetický zákon.

c) Vyhláška ERÚ č. 347/2012 Sb., kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen vyhláška č. 347/2012 Sb.

d) Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen vyhláška č. 541/2005 Sb.

e) Vyhláška ERÚ č. 436/2013 Sb. o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů.

f) Vyhláška ERÚ č. 193/2014 Sb., o způsobech a termínech účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a o provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.

g) Vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběrů a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška), dále jen vyhláška č. 346/2012 Sb.

h) Vyhláška ERÚ č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.

i) Vyhláška MPO č. 478/2012 Sb., o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, dále jen vyhláška č. 478/2012 Sb.

j) Vyhláška MPO č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů, způsob využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a uchovávání dokumentů o použitém palivu, biologicky rozložitelná část komunálního odpadu, požadavky na kvalitu biometanu a kritéria udržitelnosti pro biokapaliny, dále jen vyhláška č. 477/2012 Sb.

k) Vyhláška MPO č. 453/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, dále jen vyhláška č. 453/2012 Sb.

l) Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny nebo tepelné energie.

m) Vyhláška MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění novely č. 476/2012 Sb., dále jen vyhláška č. 82/2011 Sb.
 

Cenové rozhodnutí:
Energetický regulační úřad zveřejňuje rozsah a výši podpory pro podporované zdroje energie v cenovém rozhodnutí.

n) Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2014, kterým se stanovuje podpora podporovaným zdrojům energie.

 

Výkladová stanoviska:
Výkladovým stanoviskem informuje Energetický regulační úřad o postupu, který bude zohledňovat ve své rozhodovací činnosti.

o) Společné stanovisko ERÚ a SEI k problematice MVE. 

p) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 2/2012 k předmětu úpravy ustanovení bodu 1.6.2. Cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
23. 03. 2012

q) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 3/2012 k předmětu úpravy ustanovení bodu 1.6.2. cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
31. 05. 2012

r) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2013 k problematice výroben a výrobních zdrojů elektřiny bioplynových stanic uplatňujících provozní podporu elektřiny spalováním bioplynu v bioplynových stanicích.
03. 04. 2013

s) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 3/2013, vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie.
23. 12. 2013

t) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2014, vydané za účelem doplnění výkladového stanoviska č. 3/2013 k upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie.
28. 02. 2014

 

2. Co je to licence, na co ji potřebuji a jak ji získám?
Podmínky podnikání v energetických odvětvích v České republice jsou stanoveny ustanovením § 3 energetického zákona, přičemž podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem (dále jen ERÚ). Licenci na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie uděluje odbor licencí ERÚ. Pro žadatele o licenci je na webových stránkách ERÚ zveřejněn Metodický pokyn pro podání žádosti o licenci.

 

3. Od 1. ledna 2014 došlo k zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Proč je i nadále vypisována podpora pro některé zdroje?
V souladu s novelou zákona č. 165/2012 Sb. zákonem č. 310/2013 Sb. byla zastavena od 1. 1. 2014 podpora pro výrobu elektřiny pro nové výrobny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, s výjimkou malých vodních elektráren. V souladu s platným zákonem ERÚ nestanovil od roku 2014 v cenovém rozhodnutí podporu pro nové výrobny využívající sluneční záření, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z ČOV a biokapaliny.

Na základě přechodných ustanovení zákona č. 310/2013 Sb. ERÚ pro rok 2014 a 2015 stanovil podporu pro nové výrobny elektřiny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající biomasu, větrnou energii a geotermální energii.

 

4. Jaké subjekty vstupují do systému podpory podle zákona č. 165/2012 Sb.?
OTE, a.s.
Společnost OTE, a.s. (operátor trhu, dále jen OTE) se před nabytím účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. zabývala především zúčtováním odchylek v dodávkách elektřiny a plynu, organizováním krátkodobého obchodu pro obě komodity a vystavováním záruk původu elektřiny z ekologicky šetrné výroby. Od 1. 1. 2013 je OTE zodpovědný také za evidenci všech výrobních zdrojů s nárokem na podporu, dále za výplatu podpory formou zeleného bonusu výrobcům elektřiny a výrobcům tepla, kterým vzniká nárok na podporu podle zákona č. 165/2012 Sb.


Povinně vykupující
Povinně vykupující je obchodník s elektřinou určený zákonem č. 165/2012 Sb., nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen MPO). Do doby rozhodnutí o výběru je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance. Pro rok 2013, 2014 a 2015 je to podle regionální příslušnosti E.ON Energie, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., a Pražská energetika, a.s.

 

5. Mám nárok na podporu i v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou vyhlášky č. 347/2012 Sb.?
Ano. Ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. jsou stanoveny indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy OZE, na základě kterých byly stanoveny výkupní ceny uvedené v  cenovém rozhodnutí ERÚ č. 1/2014 a při jejichž dodržení je zaručena patnáctiletá doba prosté návratnosti. Nárok na podporu není podmíněn splněním technicko-ekonomických parametrů.

 

6. Co jsou to formy podpory a jakou si mám zvolit?
Formy podpory elektřiny definuje zákon č. 165/2012 Sb., jedná se o podporu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu v ročním nebo hodinovém režimu. Formy podpory nelze kombinovat.

Podpora elektřiny je v případě podpory pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo využitím druhotných zdrojů poskytována pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu. Omezení volby formy a režimu podpory pro podporované zdroje energie je zákonem č. 165/2012 Sb. vymezen v § 8 a § 9.

Výrobce elektřiny z OZE může, umožňuje-li to zákon, změnit formu podpory nebo režim podpory zeleného bonusu jednou ročně postupem podle vyhlášky č. 346/2012 Sb.

Hodinový zelený bonus na elektřinu

Výše hodinového zeleného bonusu je různá pro každou hodinu v roce a její hodnota je vypočtena na základě vzorce z přílohy č. 8 vyhlášky č. 436/2013 Sb. Výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu je dostupná na webových stránkách OTE (www.ote-cr.cz).

Roční zelený bonus na elektřinu

Výše ročního zeleného bonusu je pro každý druh podporovaného zdroje energie každoročně upravována a zveřejněna v aktuálním cenovém rozhodnutí ERÚ.

 

7. Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?
Výkupní cena

V případě výkupních cen má povinně vykupující povinnost od výrobce elektřiny z OZE vykoupit veškerý objem elektřiny naměřené v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční nebo přenosové soustavy a dodané do elektrizační soustavy za cenu stanovenou aktuálním cenovým rozhodnutím. Garance patnáctileté prosté návratnosti se ze zákona (§ 12 zákona č.165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vztahuje pouze na podporu formou výkupní ceny za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů stanovených vyhláškou č. 347/2012 Sb. (dříve č. 475/2005 Sb.) Tato cena je po dobu životnosti výroby zachována jako minimální s pravidelnou 2% indexací, s výjimkou výroben využívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny.

Vyúčtování takto vykoupené elektřiny se provádí na základě hodnot naměřených měřidlem příslušného provozovatele v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy (DS) nebo přenosové soustavy (PS). I při této formě podpory není možné nárokovat podporu na technologickou vlastní spotřebu elektřiny.

Výkupní ceny jsou po zadání výroby do systému OTE fakturovány přímo povinně vykupujícímu. Výkupní cena je na rozdíl od zeleného bonusu účtována včetně DPH.
 

Zelený bonus

Zelený bonus na elektřinu vyrobenou z OZE vyplácí OTE, a. s. za veškerou vyrobenou (a účelně spotřebovanou elektřinu včetně spotřebované v místě výroby) a naměřenou stanoveným měřidlem s výjimkou technologické vlastní spotřeby elektřiny. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie a s ním si sjednat cenu. Část vyrobené elektřiny je také možné využít pro vlastní spotřebu a s obchodníkem sjednat smlouvu pouze na dodávku nespotřebovaných přebytků (v případě, že dochází k přetokům do elektrizační soustavy bez smlouvy o dodávce, jedná se o neoprávněnou dodávku bez nároku na podporu). Zelený bonus je zpravidla spojen s vyšším výnosem korespondujícím zvýšené riziko prodeje vyrobené elektřiny oproti výkupní ceně. Zelené bonusy jsou výrobci vypláceny prostřednictvím OTE, a.s.

 

8. Jak jsou vypočteny výkupní ceny a zelené bonusy?
Pro výrobny uvedené do provozu do konce roku 2012 byly výkupní ceny vypočteny s ohledem na znění ustanovení § 6 zákona č. 180/2005 Sb. v platném znění a ustanovení § 4 vyhlášky č. 475/2012  Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny byly nastaveny tak, aby po dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z OZE byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie OZE zohledňují alespoň výši tržní ceny elektřiny. Detailnější informace týkající se stanovení podpory pro výrobny uvedené do provozu do konce roku 2012 na základě zákona č. 180/2005 Sb. lze nalézt v Metodice stanovení výkupních cen a zelených bonusů.

Pro výrobny a zdroje uvedené do provozu po 31. 12. 2012 byla výše podpory nastavena na základě podmínek daných zákonem č. 165/2012 Sb. Hlavním kritériem pro stanovení výše výkupních cen je podmínka patnáctileté doby prosté návratnosti. V případě stanovení výše zelených bonusů je stejně jako podle zákona č. 180/2005 Sb. zohledněna alespoň očekávaná průměrná hodinová cena elektřiny a skutečná hodinová cena v případě hodinového zeleného bonusu. Vzorec pro výpočet hodinových zelených bonusů je stanoven v příloze č. 8 vyhlášky č. 436/2013 Sb.

Garance patnáctileté doby prosté návratnosti se vztahuje pouze na výrobny využívající podporu formou výkupních cen. Detailnější informace stanovení podpory na základě zákona č. 165/2012 Sb. lze nalézt v Metodice stanovení výkupních cen a zelených bonusů dle zákona č. 165/2012 Sb.

 

9. Mohou výkupní ceny a zelené bonusy meziročně klesnout?
U již vyhlášených kategorií je pokles výkupních cen možný pouze u těch zdrojů, u kterých hrají významnou roli provozní, respektive palivové náklady. Mezi tyto kategorie patří především výroba elektřiny z biomasy, nebo bioplynu, kdy cena paliva může v průběhu životnosti zařízení významně ovlivnit garantovanou výši výnosů.

Výkupní ceny elektřiny mohou pro nové zdroje meziročně poklesnout podle ustanovení § 12 odst. 6 zákona č. 165/2012 Sb. maximálně o 5 % ročně. Pokud však některý druh obnovitelného zdroje dosahuje v roce, kdy se stanovuje podpora na následující rok, návratnosti investice kratší než 12 let, je možné snížit výkupní cenu pro nové zdroje i o více než 5 %. Pokles výkupních cen pro nové zdroje reaguje především na aktuální technicko-ekonomické parametry výroben jednotlivých druhů OZE.

Výše zelených bonusů se každoročně upravuje především podle pohybu ceny silové elektřiny na trhu.

 

10.   Proč v mé kategorii podpory nebyl meziročně navýšen zelený bonus o zákonná 2 %?
Pravidelné navýšení podpory pro stávající výrobny elektřiny využívající OZE o 2 % se ze zákona týká pouze podpory formou výkupních cen.

 

11.   Je možné kombinovat formu podpory v režimu výkupní ceny a zeleného bonusu?
Ne. Ze zákona nelze v  rámci jedné výrobny elektřiny kombinovat podporu formou výkupních cen s formou zelených bonusů na elektřinu (§ 8 odst. 6 zákona č. 165/2012 Sb.).

 

12.  V případě že si zvolím formu podpory zeleným bonusem, jak mohu uplatnit mnou vyrobenou elektřinu?
V režimu zelených bonusů může výrobce vyrobenou elektřinu spotřebovat nebo prodat. Prodat lze veškerou vyrobenou elektřinu nebo pouze její část (přebytky) účastníkovi trhu s elektřinou. Je-li dodávka a prodej elektřiny uskutečněn bez použití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, jedná se o tzv. lokální spotřebu výrobce s nárokem na zelený bonus. Cena za elektřinu, která není výrobcem spotřebována a která přetéká do elektrizační soustavy na základě smlouvy o dodávce, je založena na tržních principech, je tedy dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem a není ze strany ERÚ regulována. Výjimkou je pouze elektřina prodaná ve smyslu § 11 odst. 12 zákona č. 165/2012 Sb. K uvedenému ustanovení vydal ERÚ sdělení dostupné zde.

 

13. Mohu mnou vyrobenou elektřinu převést na jiné odběrné místo nebo ji prodat konečnému zákazníkovi sám?
V principu je možné převést vyrobenou elektřinu na jiné odběrné místo nebo ji prodat konečnému zákazníkovi. V praxi je tento postup již obtížnější. Pokud dochází k následnému prodeji elektřiny s použitím distribuční soustavy, musí zákazník výrobci zaplatit částku za odebranou elektřinu v dohodnuté ceně a dále pak zaplatit všechny regulované platby. Současně, pokud výrobce nepokryje celou spotřebu elektřiny odběrného místa, musí mít tento zákazník svého  dodavatele elektřiny, který pokryje zbytek dodávky. Tento obchodník je ve většině případů subjektem zúčtování, zodpovídá za odchylku tohoto odběrného místa a musí tedy souhlasit s dodávkou od dalšího subjektu.

 

14. Mohu nárokovat podporu také na elektřinu, kterou si sám spotřebuji?
Ano, na lokální vlastní spotřebu výrobce lze uplatňovat podporu ve formě zelených bonusů. Takovou spotřebou se rozumí elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny a účelně využitá tímto výrobcem nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití přenosové nebo regionální distribuční soustavy. Lokální spotřeba výrobce nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu elektřiny v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 541/2005 Sb.

 

15. Co je to technologická vlastní spotřeba?
Technologická vlastní spotřeba je definována v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 347/2012 Sb. jako spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na technologickou vlastní spotřebu elektřiny nelze uplatnit podporu formou výkupních cen ani zelených bonusů.

 

16. Jak dlouho trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů?
Výkupní ceny a zelené bonusy na elektřinu jsou pro výrobny, které využívají OZE a které byly uvedené do provozu do konce roku 2012, podle přechodných ustanovení zákona č. 165/2012 Sb. uplatňovány podle dosavadních právních předpisů.

Ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb. stanoví, že u výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje trvá právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem. Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. 1. 2013 jsou doby životnosti pro jednotlivé kategorie OZE uvedeny ve vyhlášce č. 347/2012 Sb.

 

17. Kdy je má výrobna uvedena do provozu?
Podle § 9 vyhlášky č. 478/2012 Sb. se výrobna elektřiny považuje za uvedenou do provozu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky, přičemž za rozhodný okamžik je považováno splnění poslední z těchto podmínek:

a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nabylo právní moci,

b) příslušným provozovatelem bylo provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě,

c) příslušným provozovatelem bylo instalováno měřící zařízení v předávacím místě výrobny elektřiny připojené do přenosové nebo distribuční soustavy nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny.

Zároveň je třeba zdůraznit, že ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb. určuje datem uvedení výrobny elektřiny z OZE (s výjimkou MVE) do provozu také okamžik ukončení rekonstrukce technologické části stávajícího zařízení nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávajícího zařízení.

 

18. Jaké výkazy vyplňuje a zasílá výrobce na ERÚ?
Výrobce elektřiny z podporovaných zdrojů energie předkládá ERÚ níže uvedené výkazy, které se vztahují zejména ke statistice.

Statistický výkaz pro držitele licence na výrobu elektřiny

Výrobci elektřiny z fotovoltaických, větrných a malých vodních elektráren nevykazují vůči ERÚ od 1. ledna 2014 žádné výkazy. Veškerá statistická data o těchto zdrojích přebírá ERÚ od společnosti OTE, a. s., která spravuje databázi uvedených zdrojů v souvislosti s vyplácením provozní podpory podle zákona o POZE.

Zachováno zůstalo statistické vykazování veškerých palivových POZE a KVET. Výrobci elektřiny z biomasy, bioplynu a dalších zdrojů, které využívají jakékoliv palivo, zasílají ERÚ od 1. ledna 2014 nový výkaz ERÚ-1.

Výkaz je ke stažení v oddíle Statistika – Elektřina, kde je možné si rovněž stáhnout doprovodnou metodiku, která vysvětluje jednotlivé položky výkazu, určuje termíny zaslání a další informace nutné ke správnému vyplnění.

 

19. Mohu zvýšit současný instalovaný výkon u již provozované výrobny elektřiny?
V případě, že je v rámci jedné výrobny přidán jeden či více nových výrobních zdrojů elektřiny nebo jeden či více výrobních zdrojů elektřiny splní požadavky na odlišnou podporu, může výrobce v rámci jedné výrobny uplatňovat odlišnou výši podpory pro jednotlivé výrobní zdroje elektřiny v souladu s bodem 1.4. a 1.5. cenového rozhodnutí ERÚ č. 1/2014. Další povinností je změna licence, kde musí být vždy uvedeny aktuální parametry výrobny elektřiny (vč. počtu zdrojů a jejich výkonu).

Přidání nových zdrojů u bioplynových stanic se věnuje Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2013 k problematice výroben a výrobních zdrojů elektřiny bioplynových stanic uplatňujících provozní podporu elektřiny spalováním bioplynu v bioplynových stanicích.

 

20. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE v nových lokalitách?
Novou lokalitou se rozumí lokalita, kde nebyla v období od 1. 1. 1995 připojena výrobna elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě (viz bod 1.6.3. CR č. 1/2014). Současně tyto elektrárny musí splňovat bod 1.6.5. téhož cenového rozhodnutí - jednotlivé výrobní technologické celky nesmí být starší pěti let a nejedná se o rekonstruovanou MVE.

Uvedenou problematiku rovněž řeší společné stanovisko Státní energetické inspekce a Energetického regulačního úřadu k problematice malých vodních elektráren (Společné stanovisko ERÚ a SEI).

 

21. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE rekonstruovaná?
Podmínky zařazení výrobny elektřiny do kategorie rekonstruovaná MVE popisuje bod č. 1.6.4. cenového rozhodnutí č. 1/2014. Smyslem rekonstrukce je zvýšení technické a ekologické úrovně zařízení, přičemž hlavní podmínkou je, že výrobní technologické celky využité při rekonstrukci (nahrazující původní celky) nesmí být v době dokončení rekonstrukce starší 5 let.

V případě, že nejsou provedeny všechny z výše jmenovaných bodů rekonstrukce, MVE nemůže být považována za rekonstruovanou. Uvedenou problematiku rovněž řeší společné stanovisko Státní energetické inspekce a Energetického regulačního úřadu k problematice malých vodních elektráren, které naleznete zde.

 

22. Mohu mít FVE instalovanou také na garáži nebo zahradní pergole?
Novelou zákona č. 330/2010 Sb. bylo do zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, zakotveno ustanovení § 3 odst. 5, které mimo jiné stanovuje, že nárok na podporu má pouze výrobna elektřiny ze slunečního záření s instalovaným výkonem do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné BUDOVY, spojené se zemí pevným základem, evidované v katastru nemovitostí. Energetický regulační úřad v souvislosti s tímto ustanovením upozornil v tiskové zprávě ze dne 17. září 2012, že pokud je FVE, která je umístěna na objektu, který není v katastru nemovitostí evidován jako budova s číslem popisným nebo budova s číslem evidenčním nebo budova bez čísla popisného nebo bez čísla evidenčního, nelze na elektřinu vyrobenou v této výrobně uplatňovat nárok na podporu ve formě výkupních cen či zelených bonusů.

Příkladem může být např. garáž u rodinného domku, která je ve většině případů evidována jako příslušenství budovy atd.

Toto ustanovení se uplatňuje na všechny FVE uvedené do provozu po nabytí účinnosti tohoto ustanovení zákona, tedy od 1. března 2011 včetně.

Pro FVE, které byly zrealizované v roce 2013, navíc platí, že na dané budově má nárok na podporu pouze jediná FVE výrobna.

 

23. Jak se správně zařadím do kategorií biomasy a bioplynu?
Kategorie biomasy a bioplynu jsou stanoveny ve vyhlášce MPO č. 477/2012 Sb.

Pro biomasu, z níž se vyrábí elektřina v zařízeních uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, platí, že biomasa, která byla předmětem podpory podle dosavadních právních předpisů a není v této vyhlášce uvedena, je předmětem podpory do 31. 12. 2013 v kategorii, ve které byla zařazena v dosavadní vyhlášce, tj. č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů.

 

24. Chci nárokovat podporu KVET. Je třeba splnit parametr Úspory Primární Energie (ÚPE)?
Ano, podmínkou nároku na podporu elektřiny z KVET je splnění parametru ÚPE (úspora primární energie). Pro výrobny KVET s instalovaným výkonem do 1 MW, je nutné prokázat ÚPE > 0 %, výrobny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MWe musí prokázat ÚPE ≥ 10 %. Postup výpočtu parametru ÚPE je zakotven v příloze č. 2 vyhlášky č. 453/2012 Sb.

 

25. Jak se správně uplatňuje podpora ve formě zeleného bonusu na KVET v případě spalování bioplynu vyrobeného v bioplynové stanici?
Pro uplatnění zeleného bonusu na elektřinu z KVET v případě bioplynových stanic je nutné určit množství elektřiny z KVET, které závisí na celkové účinnosti výroby. Ta je dána svorkovou výrobou elektřiny, množstvím užitečného tepla a množstvím spotřebovaného paliva pro výrobu elektřiny a tepla.

 

26. Spaluji více druhů různých paliv najednou. Jak mám správně vykázat množství elektřiny z OZE?
Množství elektřiny vyrobené při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje nebo druhotného je vykazováno v souladu s vyhláškou MPO č. 478/2012 Sb. následovně:

a) výkazy dle přílohy č. 1 a 2 k této vyhlášce, tj. kvalita skutečně nabytých a využitých zdrojů energie, se zasílají operátorovi trhu a na vyžádání též na MPO a ERÚ,

b) výkaz dle přílohy č. 3 k této vyhlášce, o naměřených a vypočtených hodnotách elektřiny, přičemž způsob stanovení množství elektřiny udává vzorec v příloze č. 7a) k této vyhlášce, se zasílá elektronicky operátorovi trhu,

c) u výroben kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) se výkaz podle přílohy č. 4 k této vyhlášce zasílá elektronicky na vyžádání OTE, ERÚ, MPO a Státní energetické inspekci (SEI).

 

27. Jak zjistím, jestli mnou dodávané/spotřebovávané teplo je užitečné teplo?
Pojem užitečné teplo je definován zákonem č. 165/2012 Sb., přičemž v případě obnovitelných zdrojů tuto definici dále specifikuje vyhláška ERÚ č. 347/2012 Sb. a definuje tak pojem užitečné teplo z obnovitelných zdrojů. Z důvodu odlišných výkladů definice užitečného tepla ERÚ dne 23. prosince 2013 na svých stánkách zveřejnil Výkladové stanovisko č. 3/2013, vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie. Za účelem doplnění tohoto výkladového stanoviska pak bylo dne 28. února 2014 vydáno Výkladové stanovisko č. 1/2014.

 

28. Instaloval jsem ORC jednotku k dodatečné výrobě elektřiny z vyprodukovaného tepla. Má taková elektřina nárok na podporu a je takové teplo užitečné?
Přidání ORC je z hlediska podpory posuzováno jako přidání nového výrobního zdroje elektřiny. Na elektřinu vyrobenou v tomto novém zdroji lze uplatňovat podporu na výrobu elektřiny podle kategorie primárního vstupního paliva ve výrobně elektřiny (obnovitelný zdroj – bioplyn, biomasa, případně druhotný zdroj) v závislosti na datu připojení tohoto nového zdroje. V případě splnění podmínek pro odlišnou výši podpory je nezbytné postupovat v souladu s  bodem 1.4 cenového rozhodnutí č. 1/2014. K problematice instalace ORC jednotky na bioplynových stanicích vydal ERÚ společné stanovisko s MPO, které naleznete zde.

Na základě definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. není teplo využité pro dodatečnou výrobu elektřiny považováno za užitečné.

 

29. Provozuji bioplynovou stanici. Mám nárok na zelený bonus na teplo?
Ne. Ustanovení § 24 odstavce 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů stanoví, že nárok na provozní podporu tepla má teplo vyrobené z podporované BIOMASY (nikoliv bioplynu), pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písmena a) nebo z biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti.

 

30.   Co je to zelený bonus na teplo?
Zelený bonus na teplo je definován v § 26 zákona č. 165/2012 Sb. a je poskytován pouze v režimu ročního zeleného bonusu ve výši 50 Kč/GJ.

 

31. Komu lze prodat teplo z OZE?
Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen na základě ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. vykupovat teplo vyrobené z OZE a připojit výrobnu tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. V odůvodněných případech na základě ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. tato povinnost výkupu tepla nevzniká.

 

32.   Kde je stanoveno měření množství podporovaného tepla?
Podmínky pro způsob měření množství tepla stanoví vyhláška č. 478/2012 Sb. v ustanoveních § 8 odst. 3 a 4.

 

33. Jak se vykazuje výroba tepla z OZE při nárokování zeleného bonusu na teplo?
Množství tepla vyrobené při společném spalování biomasy a druhotného zdroje je vykazováno v souladu s vyhláškou MPO č. 478/2012 Sb. následovně:

  • výkazy podle přílohy č. 1 a 2 k této vyhlášce, tj. kvalita skutečně nabytých a využitých zdrojů energie, se zasílají operátorovi trhu a na vyžádání též na MPO a ERÚ,
  • výkaz podle přílohy č. 5 k této vyhlášce o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů elektřiny, přičemž způsob stanovení množství podporovaného tepla udává vzorec v příloze 7b) k této vyhlášce, se zasílá elektronicky operátorovi trhu,
  • u výroby tepla v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen KVET) se zasílá výkaz podle přílohy č. 4 k této vyhlášce elektronicky na vyžádání OTE, ERÚ, MPO a Státní energetické inspekci (SEI).

V případě, že je při výrobě tepla spalován (respektive využit) pouze obnovitelný zdroj, výrobce zasílá OTE výkazy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, pokud se jedná o výrobu tepla v procesu KVET, tak se na vyžádání dále zasílá výkaz podle přílohy č. 4 k této vyhlášce a výkazy dle přílohy č. 1 a 2 k této vyhlášce se nezasílají.

Seznam článků rubriky

Nebyly nalezeny žádné položky.