Často kladené dotazy

Často kladené dotazy (FAQ) poskytují stručný průřez problematikou podpory podporovaných zdrojů energie a poskytují odpovědi na nejčastěji kladené otázky veřejnosti z oblasti právních předpisů týkajících se podporovaných zdrojů energie.

  1. Pokud vyrábím, nebo chci vyrábět elektřinu z podporovaných zdrojů energie (dále jen POZE), jaké právní předpisy se mě týkají?
  2. Co je to licence, na co ji potřebuji a jak ji získám?
  3. Od 1. ledna došlo k zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Proč je i nadále vypisována podpora pro některé zdroje?
  4. Jaké subjekty vstupují do systému podpory podle zákona č. 165/2012 Sb.?
  5. Mám nárok na podporu i v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech?
  6. Co jsou to formy podpory a jakou si mám zvolit?
  7. Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?
  8. Jak jsou vypočteny výkupní ceny a zelené bonusy?
  9. Mohou výkupní ceny a zelené bonusy meziročně klesnout?
  10. Proč v mé kategorii podpory nebyl meziročně navýšen zelený bonus o zákonná 2 %?
  11. Je možné kombinovat formu podpory v režimu výkupní ceny a zeleného bonusu?
  12. V případě, že si zvolím formu podpory zeleným bonusem, jak mohu uplatnit mnou vyrobenou elektřinu?
  13. Mohu mnou vyrobenou elektřinu převést na jiné odběrné místo nebo ji prodat konečnému zákazníkovi sám?
  14. Mohu nárokovat podporu také na elektřinu, kterou si sám spotřebuji?
  15. Co je to technologická vlastní spotřeba?
  16. Jak dlouho trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů?
  17. Kdy je má výrobna uvedena do provozu?
  18. Jaké výkazy vyplňuje a zasílá výrobce na ERÚ?
  19. Mohu zvýšit současný instalovaný výkon u již provozované výrobny elektřiny?
  20. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE v nových lokalitách?
  21. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE rekonstruovaná?
  22. Jak se správně zařadím do kategorií biomasy a bioplynu?
  23. Chci nárokovat podporu KVET. Je třeba splnit parametr Úspory Primární Energie (ÚPE)?
  24. Jak se správně uplatňuje podpora ve formě zeleného bonusu na KVET v případě spalování bioplynu vyrobeného v bioplynové stanici?
  25. Spaluji více druhů různých paliv najednou. Jak mám správně vykázat množství elektřiny z OZE?
  26. Jak zjistím, jestli mnou dodávané/spotřebovávané teplo je užitečné teplo?
  27. Instaloval jsem ORC jednotku k dodatečné výrobě elektřiny z vyprodukovaného tepla. Má taková elektřina nárok na podporu a je takové teplo užitečné?
  28. Provozuji bioplynovou stanici. Mám nárok na zelený bonus na teplo?
  29. Co je to nová podpora na užitečné teplo pro bioplynové stanice zavedená zákonem č. 131/2015 Sb., který novelizoval zákon č. 165/2012 Sb?
  30. Komu lze prodat teplo z OZE?
  31. Kde je stanoveno měření množství podporovaného tepla?
  32. Jak se vykazuje výroba tepla z OZE při nárokování zeleného bonusu na teplo?

 

1. Pokud vyrábím, nebo chci vyrábět elektřinu z podporovaných zdrojů energie (dále jen POZE), jaké právní předpisy se mě týkají?
Níže uvedený seznam právních předpisů slouží k usnadnění orientace v energetické legislativě týkající se podporovaných zdrojů energie. Všechny právní předpisy lze dohledat na internetových stránkách Ministerstva vnitra České republiky:

a) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon č. 165/2012 Sb. (od 1. 1. 2013 nahradil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů).

b) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, dále jen energetický zákon.

c) Vyhláška ERÚ č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech). (Pro předchozí roky příslušné platné verze vyhlášek ERÚ č. 347/2012 Sb. nebo 475/2005 Sb.).

d) Vyhláška ERÚ č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou (nahradila vyhlášku č. 541/2005 Sb.).

e) Vyhláška ERÚ č. 9/2016 Sb. o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška) (nahradila vyhlášku č. 346/2012 Sb.).

f) Vyhláška ERÚ 16/2016 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (nahradila vyhlášku č. 51/2006 Sb.).

g) Vyhláška MPO č. 145/2016 Sb. o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů), (nahradila vyhlášku č. 478/2012 Sb.)

h) Vyhláška MPO č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů, způsob využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a uchovávání dokumentů o použitém palivu, biologicky rozložitelná část komunálního odpadu, požadavky na kvalitu biometanu a kritéria udržitelnosti pro biokapaliny.

i) Vyhláška MPO č. 37/2016 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů (nahradila vyhlášku č. 453/2012 Sb.).

j) Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny nebo tepelné energie.

k) Vyhláška MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. 

Cenové rozhodnutí:
Energetický regulační úřad zveřejňuje rozsah a výši podpory pro podporované zdroje energie v cenovém rozhodnutí.

a) Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2015 a 9/2015, 4/2016, kterými se stanovuje podpora podporovaným zdrojům energie pro rok 2016

 

Výkladová stanoviska:
Výkladovým stanoviskem informuje Energetický regulační úřad o postupu, který bude zohledňovat ve své rozhodovací činnosti.

a) Společné stanovisko ERÚ a SEI k problematice MVE. 

b) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 2/2012 k předmětu úpravy ustanovení bodu 1.6.2. Cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
23. 03. 2012

c) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 3/2012 k předmětu úpravy ustanovení bodu 1.6.2. cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
31. 05. 2012

d) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2013 k problematice výroben a výrobních zdrojů elektřiny bioplynových stanic uplatňujících provozní podporu elektřiny spalováním bioplynu v bioplynových stanicích.
03. 04. 2013

e) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 3/2013, vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie.
23. 12. 2013

f) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2014, vydané za účelem doplnění výkladového stanoviska č. 3/2013 k upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie.
28. 02. 2014

g) Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2015 vydané za účelem doplnění výkladového stanoviska č. 1/2013 k upřesnění možnosti výpočtu výroby elektrické energie určené pro odečet množství elektřiny připadající na energetický podíl jiného použitého paliva než je bioplyn.
8. 06. 2015

2. Co je to licence, na co ji potřebuji a jak ji získám?
Podmínky podnikání v energetických odvětvích v České republice jsou stanoveny ustanovením § 3 energetického zákona, přičemž podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem (dále jen ERÚ). Licenci na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie uděluje odbor licencí ERÚ. Pro žadatele o licenci je na webových stránkách ERÚ zveřejněn Metodický pokyn pro podání žádosti o licenci.

Na základě novely EZ zákonem č. 131/2015 Sb. a příslušných ustanovení EZ zejména § 3 odst. 3, § 28 odst. 5 a odst. 6, je možné od 1. 1. 2016 provozovat výrobnu elektřiny připojenou k elektrizační soustavě do instalovaného výkonu 10 kW bez licence, není-li již v daném odběrném místě připojená jiná výrobna elektřiny držitele licence. Pokud by se jednalo o zrušení licence u stávající výrobny elektřiny, kdy je nárokována podpora podle zákona č. 165/2012 Sb., upozorňujeme, že v takovém případě není již možné podporu nárokovat.

 

3. Od 1. ledna 2014 došlo k zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Proč je i nadále vypisována podpora pro některé zdroje?
V souladu s novelou zákona č. 165/2012 Sb. zákonem č. 310/2013 Sb. byla zastavena od 1. 1. 2014 podpora pro výrobu elektřiny pro nové výrobny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, s výjimkou malých vodních elektráren. V souladu s platným zákonem ERÚ nestanovil od roku 2014 v cenovém rozhodnutí podporu na elektřinu pro nové výrobny využívající sluneční záření, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z ČOV a biokapaliny.

Na základě přechodných ustanovení zákona č. 310/2013 Sb. ERÚ pro rok 2014, 2015 a 2016 stanovil podporu pro nové výrobny elektřiny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající biomasu, větrnou energii a geotermální energii. Na základě novely energetického zákona zákonem č. 131/2015 Sb. došlo k prodloužení přechodného ustanovení.

 

4. Jaké subjekty vstoupily do systému podpory podle zákona č. 165/2012 Sb.?
OTE, a.s.
Společnost OTE, a.s. (operátor trhu, dále jen OTE) se před nabytím účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. zabývala především zúčtováním odchylek v dodávkách elektřiny a plynu, organizováním krátkodobého obchodu pro obě komodity a vystavováním záruk původu elektřiny z ekologicky šetrné výroby. Od 1. 1. 2013 je OTE zodpovědný také za evidenci všech výrobních zdrojů s nárokem na podporu, dále za výplatu podpory formou zeleného bonusu výrobcům elektřiny a výrobcům tepla, kterým vzniká nárok na podporu podle zákona č. 165/2012 Sb.


Povinně vykupující
Povinně vykupující je obchodník s elektřinou určený zákonem č. 165/2012 Sb., nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen MPO). Do doby rozhodnutí o výběru je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance. Od roku 2013 je to podle regionální příslušnosti E.ON Energie, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., a Pražská energetika, a.s.

 

5. Mám nárok na podporu i v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech (č. 296/2015 Sb., č. 347/2012 Sb., č. 475/2005 Sb.)?
Ano. Ve vyhlášce jsou stanoveny hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy OZE, na základě kterých byly stanoveny výkupní ceny uvedené v příslušném cenovém rozhodnutí ERÚ platném pro rok, kdy byla výrobna uvedena do provozu a při jejichž dodržení je zaručena patnáctiletá doba prosté návratnosti. Nárok na podporu není podmíněn splněním technicko-ekonomických parametrů.

 

6. Co jsou to formy podpory a jakou si mám zvolit?
Formy podpory elektřiny definuje zákon č. 165/2012 Sb., jedná se o podporu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu v ročním nebo hodinovém režimu. Formy podpory nelze kombinovat.

Podpora elektřiny je v případě podpory pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo využitím druhotných zdrojů poskytována pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu. Omezení volby formy a režimu podpory pro podporované zdroje energie je zákonem č. 165/2012 Sb. vymezeno v § 8 a § 9.

Výrobce elektřiny z OZE může, umožňuje-li to zákon, změnit formu podpory nebo režim podpory zeleného bonusu jednou ročně postupem podle vyhlášky č. 9/2016 Sb.

Hodinový zelený bonus na elektřinu

Výše hodinového zeleného bonusu je různá pro každou hodinu v roce a její hodnota je vypočtena na základě vzorce z přílohy č. 22 vyhlášky č. 408/2015 Sb. Výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu je dostupná na webových stránkách OTE (www.ote-cr.cz).

Roční zelený bonus na elektřinu

Výše ročního zeleného bonusu je pro každý druh podporovaného zdroje energie každoročně upravována a zveřejněna v aktuálním cenovém rozhodnutí ERÚ.

 

7. Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?
Výkupní cena

V případě výkupních cen má povinně vykupující povinnost od výrobce elektřiny z OZE vykoupit veškerý objem elektřiny naměřené v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční nebo přenosové soustavy a dodané do elektrizační soustavy za cenu stanovenou aktuálním cenovým rozhodnutím. Garance patnáctileté prosté návratnosti se ze zákona (§ 12 zákona č.165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vztahuje pouze na podporu formou výkupní ceny za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů stanovených vyhláškou č. 347/2012 Sb. (dříve č. 475/2005 Sb.) Tato cena je po dobu životnosti výroby zachována jako minimální s pravidelnou 2% indexací, s výjimkou výroben využívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny.

Vyúčtování takto vykoupené elektřiny se provádí na základě hodnot naměřených měřidlem příslušného provozovatele v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy (DS) nebo přenosové soustavy (PS). I při této formě podpory není možné nárokovat podporu na technologickou vlastní spotřebu elektřiny.

Výkupní ceny jsou po zadání výroby do systému OTE fakturovány přímo povinně vykupujícímu. Výkupní cena je na rozdíl od zeleného bonusu účtována včetně DPH.
 

Zelený bonus

Zelený bonus na elektřinu vyrobenou z OZE vyplácí OTE, a. s. za veškerou vyrobenou (a účelně spotřebovanou elektřinu včetně spotřebované v místě výroby) a naměřenou stanoveným měřidlem s výjimkou technologické vlastní spotřeby elektřiny. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie a s ním si sjednat cenu. Část vyrobené elektřiny je také možné využít pro vlastní spotřebu a s obchodníkem sjednat smlouvu pouze na dodávku nespotřebovaných přebytků (v případě, že dochází k přetokům do elektrizační soustavy bez smlouvy o dodávce, jedná se o neoprávněnou dodávku bez nároku na podporu). Zelený bonus je zpravidla spojen s vyšším výnosem korespondujícím zvýšené riziko prodeje vyrobené elektřiny oproti výkupní ceně. Zelené bonusy jsou výrobci vypláceny prostřednictvím OTE, a.s.

 

8. Jak jsou vypočteny výkupní ceny a zelené bonusy?
Pro výrobny uvedené do provozu do konce roku 2012 byly výkupní ceny vypočteny s ohledem na znění ustanovení § 6 zákona č. 180/2005 Sb. v platném znění a ustanovení § 4 vyhlášky č. 475/2012  Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny byly nastaveny tak, aby po dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z OZE byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie OZE zohledňují alespoň výši tržní ceny elektřiny. Detailnější informace týkající se stanovení podpory pro výrobny uvedené do provozu do konce roku 2012 na základě zákona č. 180/2005 Sb. lze nalézt v Metodice stanovení výkupních cen a zelených bonusů.

Pro výrobny a zdroje uvedené do provozu po 31. 12. 2012 byla výše podpory nastavena na základě podmínek daných zákonem č. 165/2012 Sb. Hlavním kritériem pro stanovení výše výkupních cen je podmínka patnáctileté doby prosté návratnosti. V případě stanovení výše zelených bonusů je stejně jako podle zákona č. 180/2005 Sb. zohledněna alespoň očekávaná průměrná hodinová cena elektřiny a skutečná hodinová cena v případě hodinového zeleného bonusu. Vzorec pro výpočet hodinových zelených bonusů je stanoven v příloze č. 8 vyhlášky č. 436/2013 Sb.

Garance patnáctileté doby prosté návratnosti se vztahuje pouze na výrobny využívající podporu formou výkupních cen. Detailnější informace stanovení podpory na základě zákona č. 165/2012 Sb. lze nalézt v Metodice stanovení výkupních cen a zelených bonusů dle zákona č. 165/2012 Sb.

 

9. Mohou výkupní ceny a zelené bonusy meziročně klesnout?
U již vyhlášených kategorií je pokles výkupních cen možný pouze u těch zdrojů, u kterých hrají významnou roli provozní, respektive palivové náklady. Mezi tyto kategorie patří především výroba elektřiny z biomasy, nebo bioplynu, kdy cena paliva může v průběhu životnosti zařízení významně ovlivnit garantovanou výši výnosů.

Výše zelených bonusů se každoročně upravuje především podle pohybu ceny silové elektřiny na trhu.

 

10.  Proč v mé kategorii podpory nebyl meziročně navýšen zelený bonus o zákonná 2 %?
Pravidelné navýšení podpory pro stávající výrobny elektřiny využívající OZE o 2 % se ze zákona týká pouze podpory formou výkupních cen.

 

11.   Je možné kombinovat formu podpory v režimu výkupní ceny a zeleného bonusu?
Ne. Ze zákona nelze v  rámci jedné výrobny elektřiny kombinovat podporu formou výkupních cen s formou zelených bonusů na elektřinu (§ 8 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb.).

 

12.  V případě, že si zvolím formu podpory zeleným bonusem, jak mohu uplatnit mnou vyrobenou elektřinu?
V režimu zelených bonusů může výrobce vyrobenou elektřinu spotřebovat nebo prodat. Prodat lze veškerou vyrobenou elektřinu nebo pouze její část (přebytky) účastníkovi trhu s elektřinou. Je-li dodávka a prodej elektřiny uskutečněn bez použití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, jedná se o tzv. lokální spotřebu výrobce s nárokem na zelený bonus. Cena za elektřinu, která není výrobcem spotřebována a která přetéká do elektrizační soustavy na základě smlouvy o dodávce, je založena na tržních principech, je tedy dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem a není ze strany ERÚ regulována. Výjimkou je pouze elektřina prodaná ve smyslu § 11 odst. 7 (v původním znění zákona v odstavci 12) zákona č. 165/2012 Sb. K uvedenému ustanovení vydal ERÚ sdělení dostupné zde.

 

13. Mohu mnou vyrobenou elektřinu převést na jiné odběrné místo, nebo ji prodat konečnému zákazníkovi sám?
V principu je možné převést vyrobenou elektřinu na jiné odběrné místo nebo ji prodat konečnému zákazníkovi. V praxi je tento postup již obtížnější. Pokud dochází k následnému prodeji elektřiny s použitím distribuční soustavy, musí zákazník výrobci zaplatit částku za odebranou elektřinu v dohodnuté ceně a dále pak zaplatit všechny regulované platby. Současně, pokud výrobce nepokryje celou spotřebu elektřiny odběrného místa, musí mít tento zákazník svého  dodavatele elektřiny, který pokryje zbytek dodávky. Tento obchodník je ve většině případů subjektem zúčtování, zodpovídá za odchylku tohoto odběrného místa a musí tedy souhlasit s dodávkou od dalšího subjektu.

 

14. Mohu nárokovat podporu také na elektřinu, kterou si sám spotřebuji?
Ano, na lokální vlastní spotřebu výrobce lze uplatňovat podporu ve formě zelených bonusů. Takovou spotřebou se rozumí elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny a účelně využitá tímto výrobcem nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití přenosové nebo regionální distribuční soustavy. Lokální spotřeba výrobce nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu elektřiny v souladu s vyhláškou č. 408/2015 Sb., příloha č. 10, poznámka č. 14.

 

15. Co je to technologická vlastní spotřeba?
Technologická vlastní spotřeba je definována v ustanovení § 2, písmeno u) zákona č. 165/2012 Sb., jako spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na technologickou vlastní spotřebu elektřiny nelze uplatnit podporu formou výkupních cen ani zelených bonusů.

 

16. Jak dlouho trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů?
Výkupní ceny a zelené bonusy na elektřinu jsou pro výrobny, které využívají OZE a které byly uvedené do provozu do konce roku 2012, podle přechodných ustanovení zákona č. 165/2012 Sb. uplatňovány podle dosavadních právních předpisů.

Ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb. stanoví, že u výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje trvá právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech).

 

17. Kdy je má výrobna uvedena do provozu?
Podle § 8 vyhlášky č. 145/2016 Sb. se výrobna elektřiny považuje za uvedenou do provozu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky, přičemž za rozhodný okamžik je považováno splnění poslední z těchto podmínek:

a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nabylo právní moci,

b) příslušným provozovatelem bylo provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě,

c) příslušným provozovatelem bylo instalováno měřící zařízení v předávacím místě výrobny elektřiny připojené do přenosové nebo distribuční soustavy nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny.

Zároveň je třeba zdůraznit, že ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb. určuje datem uvedení výrobny elektřiny z OZE do provozu také okamžik ukončení rekonstrukce technologické části stávajícího zařízení nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny.

Podle § 9 vyhlášky č. 145/2016 Sb. se výrobna tepla považuje za uvedenou do provozu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky, přičemž za rozhodný okamžik je považováno splnění poslední z těchto podmínek:

  • Nabylo právní moci rozhodnutí o udělení licence na výrobu tepelné energie,
  • je instalováno měřidlo pro měření tepla v souladu s § 7 a
  • byla úspěšně ukončena registrace výrobny tepla v systému operátora trhu podle jiného právního předpisu.

Pokud je výrobna tepla současně výrobnou elektřiny, která je připojená k elektrizační soustavě a využívá KVET, vztahují se na její uvedení do provozu také všechny podmínky, které jsou pro uvedení do provozu stanoveny v § 8.

Výši zeleného bonusu stanoví ERÚ na základě ustanovení § 26 odst. 4. Technicko-ekonomické parametry stanovil ERÚ ve vyhlášce č. 296/2015 Sb.

 

18. Jaké výkazy vyplňuje a zasílá výrobce na ERÚ?
Povinnost předkládat ERÚ níže uvedené výkazy jak v případě výroby elektřiny, tak výroby tepla se týká příslušných držitelů licence, tedy nejen podporovaných výrobců podle zákona č. 165/2012 Sb. Tyto výkazy neslouží k nárokování podpory podle zákona č. 165/2012 Sb.


Držitel licence na výrobu elektřiny, tedy výrobce elektřiny předkládá ERÚ výkazy, který se vztahuje zejména ke statistice.

Statistický výkaz pro držitele licence na výrobu elektřiny

Výrobci elektřiny z fotovoltaických, větrných a malých vodních elektráren nevykazují vůči ERÚ od 1. ledna 2014 žádné výkazy. Veškerá statistická data o těchto zdrojích přebírá ERÚ od společnosti OTE, a. s., která spravuje databázi uvedených zdrojů v souvislosti s vyplácením provozní podpory podle zákona o POZE.

Zachováno zůstalo statistické vykazování veškerých palivových POZE a KVET. Výrobci elektřiny z biomasy, bioplynu a dalších zdrojů, které využívají jakékoliv palivo, zasílají ERÚ od 1. ledna 2014 nový výkaz ERÚ-1.

Výkaz je ke stažení na webových stránkách ERÚ v oddíle Elektřina – Statistika a sledování kvality – Vykazování, kde je možné si rovněž stáhnout doprovodnou metodiku, která vysvětluje jednotlivé položky výkazu, určuje termíny zaslání a další informace nutné ke správnému vyplnění.

Výkaz pro držitele licence na výrobu tepelné energie, případně rozvod tepelné energie

Povinnost sestavovat a předkládat regulační výkazy Energetickému regulačnímu úřadu ukládá držitelům licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie § 20 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. ledna 2016 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 262/2015 Sb., o regulačním výkaznictví, která stanovuje pravidla pro sestavování regulačních výkazů včetně jejich vzorů. Informace a vzory výkazů jsou ke stažení na webových stránkách ERÚ v kategorii Teplo - Vykazování.

 

19. Mohu zvýšit současný instalovaný výkon u již provozované výrobny elektřiny?
V případě, že je v rámci jedné výrobny přidán jeden či více nových výrobních zdrojů elektřiny, nebo jeden či více výrobních zdrojů elektřiny splní požadavky na odlišnou podporu, může výrobce v rámci jedné výrobny uplatňovat odlišnou výši podpory pro jednotlivé výrobní zdroje elektřiny v souladu s bodem 1.4. a 1.5. cenového rozhodnutí ERÚ č. 5/2015 a č. 9/2015. Další povinností je změna licence, kde musí být vždy uvedeny aktuální parametry výrobny elektřiny (vč. počtu zdrojů a jejich výkonu).

 

20. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE v nových lokalitách?
Novou lokalitou se rozumí lokalita, kde nebyla v období od 1. 1. 1995 připojena výrobna elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě (viz bod 1.6.3. cenového rozhodnutí ERÚ č. 5/2015, a č. 9/2015). Současně tyto elektrárny musí splňovat podmínku, kdy jednotlivé výrobní technologické celky nesmí být starší pěti let a nejedná se o rekonstruovanou MVE.

Uvedenou problematiku rovněž řeší společné stanovisko Státní energetické inspekce a Energetického regulačního úřadu k problematice malých vodních elektráren (Společné stanovisko ERÚ a SEI).

 

21. Kdy mohu nárokovat podporu v kategorii MVE rekonstruovaná?
Podmínky zařazení výrobny elektřiny do kategorie rekonstruovaná MVE popisuje bod č. 1.6.5. cenového rozhodnutí č. 5/2015 a č. 9/2015. Smyslem rekonstrukce je zvýšení technické a ekologické úrovně zařízení, přičemž hlavní podmínkou je, že výrobní technologické celky využité při rekonstrukci (nahrazující původní celky) nesmí být v době dokončení rekonstrukce starší 5 let.

V případě, že nejsou provedeny všechny z výše jmenovaných bodů rekonstrukce, MVE nemůže být považována za rekonstruovanou. Uvedenou problematiku rovněž řeší společné stanovisko Státní energetické inspekce a Energetického regulačního úřadu k problematice malých vodních elektráren, které naleznete zde.

 

22. Jak se správně zařadím do kategorií biomasy a bioplynu?
Kategorie biomasy a bioplynu jsou stanoveny ve vyhlášce MPO č. 477/2012 Sb.

Pro biomasu, z níž se vyrábí elektřina v zařízeních uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, platí, že biomasa, která byla předmětem podpory podle dosavadních právních předpisů a není v této vyhlášce uvedena, je předmětem podpory do 31. 12. 2013 v kategorii, ve které byla zařazena v dosavadní vyhlášce, tj. č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů.

 

23. Chci nárokovat podporu KVET. Je třeba splnit parametr Úspory Primární Energie (ÚPE)?
Ano, podmínkou nároku na podporu elektřiny z KVET je splnění parametru ÚPE (úspora primární energie). Pro výrobny KVET s instalovaným výkonem do 1 MW, je nutné prokázat ÚPE > 0 %, výrobny s instalovaným výkonem vyšším než 1 MWe musí prokázat ÚPE ≥ 10 %. Postup výpočtu parametru ÚPE je zakotven v příloze č. 2 vyhlášky č. 37/2016 Sb.

 

24. Jak se správně uplatňuje podpora ve formě zeleného bonusu na KVET v případě spalování bioplynu vyrobeného v bioplynové stanici?
Pro uplatnění zeleného bonusu na elektřinu z KVET v případě bioplynových stanic je nutné určit množství elektřiny z KVET, které závisí na celkové účinnosti výroby. Ta je dána svorkovou výrobou elektřiny, množstvím užitečného tepla a množstvím spotřebovaného paliva pro výrobu elektřiny a tepla.

 

25. Spaluji více druhů různých paliv najednou. Jak mám správně vykázat množství elektřiny z OZE?
Množství elektřiny vyrobené při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje nebo druhotného je vykazováno v souladu s vyhláškou MPO č. 145/2016 Sb.

 

26. Jak zjistím, jestli mnou dodávané/spotřebovávané teplo je užitečné teplo?
Pojem užitečné teplo je definován zákonem č. 165/2012 Sb., Z důvodu odlišných výkladů definice užitečného tepla ERÚ dne 23. prosince 2013 na svých stánkách zveřejnil Výkladové stanovisko č. 3/2013, vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie. Za účelem doplnění tohoto výkladového stanoviska pak bylo dne 28. února 2014 vydáno Výkladové stanovisko č. 1/2014.

 

27. Instaloval jsem ORC jednotku k dodatečné výrobě elektřiny z vyprodukovaného tepla. Má taková elektřina nárok na podporu a je takové teplo užitečné?
Přidání ORC je z hlediska podpory posuzováno jako přidání nového výrobního zdroje elektřiny. Na elektřinu vyrobenou v tomto novém zdroji lze uplatňovat podporu na výrobu elektřiny podle kategorie primárního vstupního paliva ve výrobně elektřiny (obnovitelný zdroj – bioplyn, biomasa, případně druhotný zdroj) v závislosti na datu připojení tohoto nového zdroje, pokud tato podpora nebyla zákonem zastavena. V případě splnění podmínek pro odlišnou výši podpory (tzn. i například nulové podpory) je nezbytné postupovat v souladu s  bodem 1.4 cenového rozhodnutí č. 5/2015 a č. 9/2015. K problematice instalace ORC jednotky na bioplynových stanicích vydal ERÚ společné stanovisko s MPO, které naleznete zde.

Na základě výkladového stanoviska ERÚ č. 2/2012 není teplo využité pro dodatečnou výrobu elektřiny považováno za užitečné.

 

28. Provozuji bioplynovou stanici. Mám nárok na zelený bonus na teplo?

Ustanovení § 24 odstavce 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů stanoví, že nárok na provozní podporu tepla formou zeleného bonusu na teplo ve výši 50 Kč/GJ má teplo vyrobené z podporované BIOMASY (nikoliv bioplynu), pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písmena a) nebo z biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti.

 

29. Co je to nová podpora na užitečné teplo pro bioplynové stanice zavedená zákonem č. 131/2015 Sb., který novelizoval zákon č. 165/2012 Sb.?
Ustanovení § 24 odstavce 4 zákona č. 165/2012 Sb. vymezuje bioplynové stanice s nárokem na provozní podporu tepla na užitečné teplo z bioplynové stanice, kdy se jedná zejména o následující podmínky:

  • instalovaný elektrický výkon do 500 KW
  • splnění minimální účinnosti užití energie dle vyhlášky č. 441/2012 Sb.
  • bioplyn vzniká z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné  výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu
  • není možná současná podpora na elektřinu z obnovitelného zdroje

 

30. Komu lze prodat teplo z OZE?
Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen na základě ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. vykupovat teplo vyrobené z OZE a připojit výrobnu tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. V odůvodněných případech na základě ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. tato povinnost výkupu tepla nevzniká.

 

31 Kde je stanoveno měření množství podporovaného tepla?
Podmínky pro způsob měření množství tepla stanoví vyhláška č. 145/2016 Sb. v ustanoveních § 7 odst. 2 a 3.

 

32. Jak se vykazuje výroba tepla z OZE při nárokování zeleného bonusu na teplo?
Množství naměřených hodnot tepla vyrobeného z OZE a dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, stejně tak množství užitečného tepla ze zákonem definovaných bioplynových stanic je vykazováno v souladu s vyhláškou MPO č. 145/2016 Sb.

Seznam článků rubriky

Nebyly nalezeny žádné položky.