Často kladené dotazy

Plyn

1. Jaký je postup změny dodavatele plynu pro domácnosti a maloodběratele?
2. Jak získat náhradu za nedodržení standardů kvality dodávek plynu?
3. Složení cen zemního plynu od ledna roku 2008 pro domácnosti
4. Jaké je složení ceny za služby dodávky plynu?
5. Je výše stanovených záloh na odběr plynu přiměřená?
6. Co dělat, pokud mám podezření na vadný plynoměr? Jak zajistit jeho přezkoušení a výměnu?
7. Proč se přešlo od objemových jednotek (m3) na energetické jednotky (kWh, MWh)?
 

Elektřina

8. Co je to liberalizace trhu s elektřinou a kdo je oprávněný zákazník?
9. Z čeho je složena výsledná cena dodávky elektřiny?
10. Jaké položky jsou na faktuře za elektřinu?
11. Které položky výsledné ceny dodávky elektřiny je možné ovlivnit volbou dodavatele?
12. Co je to daň z elektřiny?
13. Jaké jsou podmínky pro přiznání distribuční sazby? Kde je zjistím?
14. Bude mi při změně dodavatele zachována stávající distribuční sazba?
15. Proč jsou rozdílné distribuční sazby pro tepelná čerpadla?
16. Mohu udělat samoodečet na konci roku?
17. Mohu udělat samoodečet i jindy než na konci roku?
18. Myslím si, že mám špatně vypočtenou zálohovou platbu. Lze její výše změnit?
19. Co mám dělat, když nejsem spokojen se službami distribuční společnosti?
20. Může prodejce elektřiny domácnostem vybírat za změnu dodavatele nějaký poplatek?
21. Kdo je odběratelem kategorie D?
22. Co je to HDO a kde najdu časy spínání HDO?
23. Kdo je to „dodavatel poslední instance"?
24. Co jsou to produktové řady Basic, Comfort, Exclusive, Kvartál a Měsíc u společnosti ČEZ? Proč byli zákazníci automaticky zařazeni do produktové řady Comfort, když produktová řada Basic je levnější?
25. Uzavřel jsem smlouvu na dodávku elektřiny s podomním obchodníkem a celou záležitost jsem si rozmyslel. Jak mám smlouvu  ukončit?
26. Chci se obrátit na ERÚ s dotazem, jak má tento dotaz vypadat?
27. Jakým způsobem mám komunikovat s distributorem nebo obchodníkem, abych měl jistotu, že se vše vyřídí a nic se neztratí?
28. Může dojít k nekvalitní dodávce elektřiny? Jak mám postupovat?
29. Je nějaký limit či sankce za neplánované přerušení dodávky?
30. Jak je řešeno plánované přerušení – oznámení, doba přerušení atd.?
31. Jak je stanovena požadovaná kvalita dodávek? Jak uplatním náhrady za její nedodržení?

 

 

Plyn
1. Jaký je postup změny dodavatele plynu pro domácnosti a maloodběratele?

Více informací o postupu změny dodavatele plynu můžete nalézt v tomto článku.

2. Jak získat náhradu za nedodržení standardů kvality dodávek plynu?

Dne 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Jak již vyplývá z názvu, jejím předmětem je stanovení požadované kvality dodávek plynu a služeb souvisejících s regulovanými činnostmi v plynárenství, včetně výše náhrad za její nedodržení a lhůt pro uplatnění nároků na náhrady.

Požadovaná kvalita je vyjádřena prostřednictvím standardů, za jejichž nedodržení je odpovědný držitel příslušné licence ve vztahu ke konečnému zákazníkovi. V případě, že není standard vůči zákazníkovi dodržen, je příslušný držitel licence, kterého se standard týká, povinen poskytnout zákazníku náhradu, jejíž výši vyhláška také vymezuje.

Konečný zákazník uplatňuje nárok na náhradu za nedodržení příslušného standardu u toho subjektu, se kterým má uzavřenou smlouvu a kterého se příslušný standard dotýká. Většina konečných zákazníků z kategorie domácností má uzavřenou tzv. smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Z tohoto typu smlouvy vyplývá, že zákazníkovi jsou zajištěny kompletní služby, které s dodávkou plynu souvisejí, tj. nejen zajištění samotného plynu, ale také služby přepravy, distribuce a skladování plynu. Konečný zákazník se pak v případě porušení příslušného standardu obrací přímo na svého obchodníka. V ostatních případech se obrací na držitele příslušné licence, se kterým má uzavřený příslušný typ smlouvy.

Příkladem standardu týkajícího se zákazníka kategorie domácnost je standard lhůty pro vyřízení reklamace na vyúčtování dodávky plynu. Právě s tímto druhem standardu se zákazníci kategorie domácnost nejčastěji obrací ve svých dotazech na Energetický regulační úřad. Důvodem reklamací bývá často špatné zúčtování zaplacených záloh za příslušné fakturační období. Z vyhlášky vyplývá, že k zaslání písemného vyřízení reklamace zákazníka by mělo ze strany jeho dodavatele dojít do 15 kalendářních dnů od doručení reklamace. V případě, že je reklamace posouzena jako oprávněná, zákazník musí do 30 kalendářních dnů obdržet rozdíl v platbách. Pokud zákazník neobdržel písemné vyřízení reklamace ani nebyl vypořádán případný rozdíl v platbách v řádném termínu standardu, má zákazník nárok na náhradu za každý i započatý den; v tomto případě se jedná o dva nároky na náhradu. Výše náhrady se pro kategorii domácnost a maloodběratel pohybuje v rozmezí od 750 Kč do 7 500 Kč.

Problémovou oblastí může být dodržování lhůt pro posouzení žádosti o připojení zařízení žadatele k přepravní nebo distribuční soustavě. Příslušný provozovatel distribuční soustavy se vyjadřuje k zaslané žádosti o připojení do 30 kalendářních dnů. Jinak náleží zákazníkovi náhrada v rozmezí od 1 500 Kč do 15 000 Kč.

Vyhláška rovněž řeší případ požadované lhůty pro vyřízení reklamace měření dodávky plynu. Provozovatel přepravní či distribuční soustavy v případě reklamace zákazníka na měření dodávky je povinen zaslat písemné stanovisko s vysvětlením příčin problémů s měřením, a to do 15 kalendářních dnů. Pokud je shledán problém s měřením, je sjednán se zákazníkem termín prohlídky pro odstranění zjištěných problémů, případně dojde k výměně měřícího zařízení či jeho přezkumu. O výsledcích přezkumu má pak zákazník právo se dovědět ve lhůtě 90 kalendářních dnů od doručení reklamace. V případě, že je reklamace vyřízena jako oprávněná, jsou zákazníkovi vyrovnány rozdíly v platbách do 10 kalendářních dnů. Pokud dojde k porušení tohoto standardu, mohou vzniknout až tři nároky na náhradu. Její výše se pro domácnosti a maloodběr pohybuje v rozmezí od 750 Kč do 7 500 Kč.

Všeobecnou podmínkou k uplatnění náhrad za nedodržení příslušného standardu vyplývajícího z vyhlášky je ovšem nutné, aby zákazník o uplatnění náhrady požádal včas. V případě, že konečný zákazník lhůtu na poskytnutí náhrady zmeškal, ztrácí nárok na náhradu. Počátek lhůty pro požádání lhůty o poskytnutí náhrady je vázán na podání první reklamace, proto s podáním nové reklamace není možné lhůty obnovit, jak se mnohdy zákazníci domnívají.

Pro upřesnění je také třeba uvést, že nárok konečného zákazníka na poskytnutí náhrady za nedodržení příslušného standardu nelze zaměňovat s nárokem na náhradu vzniklé škody. Jedná se o samostatný nárok, jehož vznik je spojen s porušením povinnosti držitelem licence stanovené energetickým zákonem. Vzniklou škodu může konečný zákazník vymáhat soudní cestou.

Uvedené standardy představují pouze část standardů, které vyhláška č. 545/2006 Sb. postihuje, a prezentují nejčastěji kladené dotazy. Naším cílem je rozšíření veřejného povědomí o existenci této vyhlášky a zajištění kvalitnějších služeb spojených s dodávkou zemního plynu pro konečné spotřebitele.

3. Složení cen zemního plynu od ledna roku 2008 pro domácnosti.

Od 1. ledna 2007 si každý může zvolit svého dodavatele zemního plynu. Ceny, které Váš dodavatel používá při vyúčtování dodávky zemního plynu, jsou zveřejňovány na jeho internetových stránkách. Změny cen komoditní složky dodávky provádí každý obchodník v závislosti na své obchodní strategii měsíčně nebo méně častěji. Změny prováděné v průběhu roku odrážejí vývoj nákupní ceny plynu od zahraničního dodavatele, přičemž nákupní cena není v obchodních smlouvách uváděna jako konkrétní hodnota, ale pro stanovení ceny je uveden cenový vzorec. Parametry vstupující do cenového vzorce jsou tržní ceny lehkého topného oleje, těžkého topného oleje a uhlí, významnou roli hraje rovněž kurz české koruny vůči americkému dolaru a vůči euru. Konkrétní výše nákupní ceny se stanovuje měsíčně v závislosti na aktuálních hodnotách všech těchto parametrů.

Cena distribuce tvoří přibližně 21 % konečné ceny dodávky. Nákupní cena zemního plynu (komodity), která je určována mimo území České republiky a ze strany dodavatele nelze ovlivnit, tvoří 71,1 %. Ceny ostatních služeb dodávky tvoří zbylý podíl z konečné ceny dodávky zemního plynu (cena uskladňování tvoří 5,3 %, cena přepravy pouze 2,7 %). Poměry jednotlivých složek se mohou v průběhu roku měnit v závislosti na změně ceny komodity. Struktura těchto cen a podíl, který bude hrazen pohyblivou složkou a stálým platem a tedy i přesunutí z pohyblivé složky do stálého platu, vychází z obchodní politiky konkrétního obchodníka a nemá vliv na konečné celkové platby zákazníků.

Graf č. 1: Struktura průměrné ceny dodávky zemního plynu pro kategorii domácnost v I. čtvrtletí roku 2008


 

4. Jaké je složení ceny za služby dodávky plynu?

Celkovou cenu dodávky plynu je možné rozdělit na část regulovanou Energetickým regulačním úřadem a část neregulovanou, kterou stanovuje obchodník s plynem, dodávající plyn do konkrétního odběrného místa.

Regulovanými cenami, které stanovuje Energetický regulační úřad jsou:

  • cena za přepravu plynu,
  • cena za distribuci plynu,
  • cena za služby operátora trhu.

Přeprava plynu je doprava plynu z hranic České republiky do vstupních bodů jednotlivých distribučních soustav, doprava plynu z hranic do zásobníků a ze zásobníků do distribučních soustav.

Distribucí plynu se rozumí doprava plynu systémem plynovodů různých tlakových úrovní do odběrných míst zákazníků.

Operátor trhu je akciová společnost založená a vlastněná minimálně z 67 % státem. Společnost se zabývá organizováním obchodování se zemním plynem mezi obchodníky s plynem, zpracováním dat potřebných pro fungování přepravní soustavy a prováděním dalších činností spojených s fungováním trhu s plynem.

Nyní se budeme blíže zabývat jednotlivými regulovanými cenami.

Největší regulovanou cenou je cena za distribuci plynu. Po neregulované ceně za komoditu a obchod je druhou největší částí celkové ceny dodávky. Tato cena je dvousložková a skládá se z části variabilní (proměnlivé) a části fixní (stálé). Variabilní složkou je pevná cena za odebraný plyn stanovená v Kč/MWh. Znamená to, že čím více plynu zákazník odebere, tím je celková částka zaplacená za tuto cenu vyšší. Fixní složkou je stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu stanovený v Kč/měsíc. Tuto složku ceny platí zákazník bez vazby na množství odebraného plynu, tedy i za měsíce, ve kterých žádný plyn neodebírá. Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu není nájem za plynoměr, jak je někdy mylně označován, ale jedná se o cenu za schopnost distribuční soustavy umožnit zákazníkovi odebírat plyn v kteroukoli dobu v množství podle smlouvy o připojení. Od roku 2010 je součástí ceny za distribuci i cena za přepravu plynu na rozhraní přepravní a distribuční soustavy, jak je blíže vysvětleno v následujícím textu zabývajícím se cenami za přepravu plynu.

Ceny za přepravu plynu jsou stanoveny na vstupní a výstupní body přepravní soustavy, kterými jsou hranice České republiky, zásobníky plynu a rozhraní mezi přepravní a distribuční soustavou. Do roku 2009 byly všechny náklady obchodníka spojené s přepravou plynu vybírány od zákazníků dle jeho obchodní strategie, a to u převážné většiny obchodníků prostřednictvím položky dodávky s názvem „ceny za ostatní služby dodávky". Bylo tedy na jeho rozhodnutí, jak a v jaké výši bude tyto náklady od jednotlivých zákazníků vybírat. Jednalo se však vždy pouze o rozdělení nákladů účtovaných obchodníkovi přepravcem a obchodník v rámci této ceny nerealizoval zisk. Od ledna roku 2010 díky nové legislativě je možné ceny za přepravu spojené s rozhraním mezi přepravní a distribuční soustavou, které představují cca 70 % povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy, stanovit podle množství distribuovaného plynu v MWh a podle rezervované kapacity přímo na jednotlivá odběrná místa zákazníka. Cena za výstup z přepravní soustavy do distribučních soustav byla tak integrována do cen za distribuci. Projevuje se jak ve variabilní, tak ve fixní složce ceny za distribuci. Tímto krokem dochází ke zrovnoprávnění zákazníků, jelikož každý zákazník se na nákladech přepravy v jednotkovém vyjádření podílí stejně, což bylo dlouhodobým cílem Energetického regulačního úřadu. Následně pak dochází k výraznému snížení nákladů souvisejících s přepravou, které rozděluje konkrétní obchodník s plynem v závislosti na své strategii. Tento nový přístup se projevuje snížením ceny za přepravu, která je součástí „ceny za ostatní služby dodávky" uváděné v cenících dodavatelů s plynem.

Poslední regulovanou cenou, kterou platí zákazníci je cena za služby operátora trhu. Cenu za zúčtování v Kč/MWh, kterou hradí zákazníci podle množství spotřebovaného plynu, činí nejmenší část celkové ceny dodávky plynu.

Cenami neregulovanými jsou ostatní ceny uváděné v cenících obchodníků s plynem. Jejich výši a strukturu stanovuje každý obchodník s plynem podle portfolia svých zákazníků a podle své obchodní strategie.

Rozhodující podíl v celkové ceně dodávky hraje cena za komoditu a obchod. Tato cena obsahuje nákupní cenu komodity od dovozce, nebo od jiného obchodníka, od něhož daný obchodník plyn nakupuje, náklady na obchodní činnost a marži obchodníka.

Ceny, které obchodník používá při vyúčtování dodávky plynu, jsou zveřejňovány na jeho internetových stránkách. Změny cen komoditní složky dodávky, které odrážejí vývoj nákupní ceny plynu od zahraničního dodavatele, provádí každý obchodník v závislosti na své obchodní strategii. Změny cen nemusí probíhat čtvrtletně, jak bylo v minulosti obvyklé.

Náklady na uskladňování plynu v podzemních zásobnících se odráží v „pevné ceně za strukturování dodávky" která je rozhodující součástí ceny uváděné obvykle v cenících obchodníků jako „cena za ostatní služby dodávky". Součástí této ceny je rovněž „pevná cena přepravy", která obsahuje náklady obchodníka na přepravu plynu na vstupu na hranicích a náklady na vstupu a výstupu do a z podzemních zásobníků, jak je uvedeno výše.

Rovněž neregulované ceny mají obvykle složku variabilní a složku fixní. Podíl, který je hrazen variabilní složkou a stálým platem určuje obchodník s plynem. Znamená to tedy, že změna podílu nákladů hrazených variabilní složkou a stálým platem, vychází z obchodní politiky konkrétního obchodníka.

5. Je výše stanovených záloh na odběr plynu přiměřená?

Energetický regulační úřad nemá dle kompetencí daných energetickým zákonem možnost stanovit způsob, četnost a výši záloh. Při určení výše záloh se vychází pouze z rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny/plynu/tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. Trh s  plynem v ČR je plně liberalizován, Energetický regulační úřad reguluje ceny distribuce a přepravy, nikoli ceny dodávky. Dodávka plynu je smluvním ujednáním dvou stran, zákazníka a dodavatele plynu. Zákazník tak má právo si dohodnout obchodní podmínky včetně způsobu stanovování záloh.

Zákazník má  právo obrátit se na svého dodavatele plynu a požádat o úpravu záloh. Energetický regulační úřad se dosud nesetkal s případem, kdyby se zákazník na úpravě záloh nedohodl. Energetický regulační úřad však doporučuje uvážit přiměřenost výše záloh vzhledem k vývoji cen plynu.

Pokud by však nebylo možné zajistit vzájemnou dohodu při stanovování výše záloh mezi Vámi a Vaším dodavatelem plynu, je možné požádat Energetický regulační úřad o prošetření postupu dodavatele plynu.

6. Co dělat, pokud mám podezření na vadný plynoměr? Jak zajistit jeho přezkoušení a výměnu?

Odběr plynu konečného zákazníka je podle § 71 zákona č. 458/2000Sb., (energetického zákona) měřen měřícím zařízením (plynoměrem). Toto zařízení udržuje provozovatel distribuční soustavy, který též pravidelně ověřuje správnost jeho měření.

Rovněž podle § 71 odst. 9 tohoto zákona má konečný zákazník právo v případě pochybností o správnosti údajů měření, nechat měřící zařízení přezkoušet, zda daný plynoměr splňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantním předpisem ČSN. O ověření přezkoušení by měl konečný zákazník požádat provozovatele distribuční soustavy nejpozději po obdržení vyúčtování spotřeby zemního plynu za dané fakturační období.

Provozovatel distribuční soustavy je potom povinen, v případě vzniku pochybností o správnosti údajů měření, zajistit ověření správnosti měření plynoměru.

Přezkoušení plynoměru provádí vždy nezávislé metrologické středisko, které je autorizováno Českým metrologickým úřadem k ověřování měřidel v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, takže není opodstatněné se obávat nevěrohodnosti provedeného ověření.

Pokud se potvrdí, že na měřícím zařízení byla v době provádění odečtu závada, stanoví se náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce plynu podle § 5, odst. 3) vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření, ve znění pozdějších předpisů. Spotřeba se stanoví na základě množství plynu dodaného ve stejném období minulého roku nebo odebraného množství zemního plynu naměřeného v následujícím srovnatelném období.

Také platí, že pokud byla na měřícím zařízení shledána závada, vzniklé náklady na přezkoumání měřidla ponese provozovatel distribuční soustavy, pokud však měřící zařízení závadu nevykazovalo, vzniklé náklady na přezkoušení plynoměru nezávislým metrologickým střediskem uhradí konečný zákazník. Ceník tohoto přezkoušení měřidla je uveden v obchodních podmínkách provozovatelů distribučních soustav.

Při výměně plynoměru za nový plynoměr (vždy bývají uvedena jejich výrobní čísla) na Vašem odběrném místě (vždy bývá uvedeno číslo odběrného místa zákazníka) z důvodu cejchování plynoměru je vždy sepsán protokol o výměně a oběma stranami podepsán stav plynoměru.

7. Proč se přešlo od objemových jednotek (m3) na energetické jednotky (kWh, MWh)?

Změna objemových jednotek (m3) na energetické jednotky (kWh, MWh) ve stanovení maximálních cen zemního plynu pro konečné odběratele byla jednou z prvních kroků ERÚ v odvětví plynárenství, přičemž nedošlo ke změně cenové úrovně. Tento akt byl realizován Cenovým rozhodnutím ERÚ č. 2/2001 ze dne 27. 2. 2001 s účinností od 1. dubna roku 2001. Hlavním důvodem pro změnu objemových jednotek na jednotky energetické je objektivnější způsob účtování spotřeby zemního plynu. Zemní plyn je dodáván z různých zdrojů a jeho kvalita může být odlišná.

Množství energie, které se ze zemního plynu získá, se tak při odebrání stejného objemového množství může lišit. Ve vztahu ke konečným odběratelům se jedná o přesnější způsob účtování, při kterém platí za skutečně dodanou energii zemního plynu.

Prodej zemního plynu v energetických jednotkách tedy lépe vystihuje množství dodané energie vázané v zemním plynu. Spálením 1 m3 zemního plynu ze dvou různých zdrojů o rozdílném spalném teple vzniká rozdílné množství energie. Dodaný objem plynu proto není zcela objektivním ukazatelem spotřeby energie. Přechod na účtování zemního plynu v energetických jednotkách přinesl i snadnější porovnání výhodnosti paliv a energií používaných pro vytápění.

(Orientační propočet: 1 m3 = 10,55 kWh)

 

Elektřina

8. Co je to liberalizace trhu s elektřinou a kdo je oprávněný zákazník?

Liberalizace trhu s elektřinou v České republice se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož současné znění vychází ze směrnice Evropských Společenství č. 2003/54/ES o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou. Otevření trhu s elektřinou pro zákazníky v praxi znamená, že z původně „chráněného zákazníka", jehož výsledná cena dodávky včetně ceny silové elektřiny byla každoročně stanovována Energetickým regulačním úřadem, se zákazník stává tzv. „oprávněným zákazníkem" s právem volby svého dodavatele silové elektřiny. V případě oprávněného zákazníka je regulována jen část výsledné ceny.

Otevírání trhu s elektřinou probíhalo v České republice od 1. ledna 2002, kdy se postupně jednotlivé kategorie původně chráněných zákazníků stávaly oprávněnými zákazníky s právem volby dodavatele elektřiny. Trh s elektřinou byl otevírán pro jednotlivé kategorie zákazníků v následujících krocích:

·                     Od 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh

·                     Od 1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh

·                     Od 1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností

·                     Od 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností

·                     Od 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností

 

 

9. Z čeho je složena výsledná cena dodávky elektřiny?

Na liberalizovaném trhu je výsledná cena dodávky elektřiny pro oprávněné zákazníky složena z regulovaných cen činností přirozeně monopolního charakteru, tj. všech činností spojených s dopravou elektřiny od výrobce prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi, a dále se zajištěním stability elektroenergetického systému z technického i obchodního hlediska.

Druhou podstatnou částí výsledné ceny elektřiny je cena silové elektřiny, kterou pro jednotlivé kategorie odběratelů stanovují samotní dodavatelé (výrobci a obchodníci) a je smluvní záležitostí. Tato složka ceny není již Energetickým regulačním úřadem regulována.

 

10. Jaké položky jsou na faktuře za elektřinu?

Výsledná faktura za dodávku elektřiny je rozdělena na 2 základní části. První část obsahuje platby za jednotlivé regulované položky stanovované Energetickým regulačním úřadem. Druhá část faktury obsahuje vlastní platbu za neregulovanou silovou elektřinu včetně obchodní marže dodavatele (u odběrů na hladině nízkého napětí je obvykle platba rozdělena na nízký a vysoký tarif a dále je účtován paušální poplatek za obchodní činnosti). K výsledné ceně za dodávku elektřiny je nutné dále připočíst daň z elektřiny (viz. dále) a daň z přidané hodnoty.

Výsledná faktura za dodávku elektřinu by tedy měla obsahovat následující položky:

1) Regulované ceny:
- Distribuce
- Systémové služby
- Krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů,
  kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů
- Činnost operátora trhu

2) Neregulovaná cena - Silová elektřina

Rozdělení ceny (fakturace) za dodávku elektřiny na jednotlivé položky bylo vyvoláno situací na otevřeném trhu, kdy je pouze část výsledné ceny regulována a zbytek tvoří smluvní (nabídková) cena za silovou elektřinu. Případná změna dodavatele resp. změna ceny silové elektřiny v průběhu roku se na faktuře projeví přímo v příslušné položce silová elektřina, a tak odběratel získá jednoznačný přehled o tom, jak se realizovaná změna u něho projevila na celkových platbách za elektřinu.

Podrobné členění regulovaných činností bylo provedeno z důvodu vyšší transparentnosti tak, aby jednotliví spotřebitelé přímo viděli, které položky vstupují do konečné ceny elektřiny a jakým způsobem se vyvíjejí v čase. Nyní stručně k jednotlivým regulovaným položkám.

- Cena za distribuci. Platba za distribuční služby je rozdělena na pohyblivou a pevnou složku. Pohyblivá složka ceny distribuce, tj. platba za odebrané množství elektrické energie v Kč/MWh, kryje náklady na ztráty v sítích, které jsou přímo úměrné odběru elektřiny. Pevná složka ceny distribuce (měsíční plat za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe) respektuje fixní náklady dodavatele spojené se zabezpečením dodávky elektřiny v definované kvalitě a v kterémkoliv okamžiku. Jedná se například o náklady spojené s údržbou, obnovou a rozvojem elektrizační soustavy, náklady na měření, provádění odečtů apod. U dvoutarifních sazeb jsou tyto náklady rozloženy do složky stálého platu a do ceny za distribuci ve vysokém tarifu.

- Cena za systémové služby. Tato cena pokrývá náklady provozovatele přenosové soustavy na nákup tzv. podpůrných služeb od jednotlivých poskytovatelů. Podpůrné služby jsou, zjednodušeně řečeno, pohotovosti těch elektráren, které přímo nevyrábí elektřinu pro dodávku konečným zákazníkům, ale pracují jako záložní zdroje pro případ náhlého výpadku jiného zdroje či náhlé změny zatížení v elektrizační soustavě vyvolané skokovou změnou odběru či výroby.

- Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. V České republice je s ohledem na závazky vůči EU podporována výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), druhotných zdrojů (DZ) a dále z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Výrobní náklady na takto vyrobenou elektřinu jsou však obecně vyšší než z klasických elektráren (uhelných a jaderných), proto se všichni koneční zákazníci podílí na hrazení těchto vícenákladů (rozdílu mezi podporovanou cenou elektřiny z OZE, KVET a DZ a průměrnou tržní cenou) formou regulovaného příspěvku. Podpora výše uvedených zdrojů byla zakotvena zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- Cena za činnost operátora trhu. Poslední částí regulované ceny jsou služby společnosti OTE, a.s. Tato společnost zajišťuje zpracování bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, provádí zúčtování odchylek mezi plánovaným a skutečně dodaným a odebraným množstvím elektřiny mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou, zpracovává bilance dlouhodobé spotřeby v ČR apod. Náklady na zajištění těchto činností jsou opět hrazeny všemi konečnými zákazníky formou příspěvku k ceně spotřebované (odebrané) elektřiny.


11. Které položky výsledné ceny dodávky elektřiny je možné ovlivnit volbou dodavatele?

Oprávněný zákazník má právo si zvolit libovolného dodavatele silové elektřiny a vybrat si podle svého uvážení nejvhodnější nabízený produkt s ohledem na charakter a množství své spotřeby.

Naopak distribuční platby se odvíjí od místa připojení, tj. podle příslušné distribuční společnosti, do jejíž sítě je odběrné místo připojeno. Distributora si tedy nelze vybrat. Zákazník na hladině nízkého napětí však může změnit distribuční sazbu při splnění podmínek pro její přiznání, popř. může změnit velikost jističe. Převážná většina odběratelů v České republice je připojena do elektrizační soustavy prostřednictvím regionálních distribučních společností ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s., nebo PREdistribuce, a.s.

Ze strany zákazníka není také možné ovlivnit cenu za ostatní regulované položky; cena za systémové služby, cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů a cena za služby operátora trhu za zúčtování odchylek je jednotná pro všechny konečné zákazníky v České republice bez ohledu na místo připojení nebo zvoleného dodavatele.

Stručně řečeno, část nákladů za elektřinu na hladině nízkého napětí je možné ze strany odběratele aktivně ovlivnit volbou dodavatele silové elektřiny, zbytek tvoří regulovaná cena distribuce a ostatní regulované položky. Podíl jednotlivých položek je u každého konečného zákazníka obecně různý s ohledem na typ sazby a velikost spotřeby, v průměru tvoří podíl regulovaných položek méně než 50 % výsledné ceny dodávky pro zákazníky kategorie domácností (u některých sazeb však jen 20 %).

 

12. Co je to daň z elektřiny?

Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá pro Českou republiku z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES. Zdanění elektřiny upravuje část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh je uplatňována na veškerou vyrobenou elektřinu s výjimkou elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie, na straně spotřeby je od daně osvobozena elektřina používaná v některých energeticky náročných odvětvích (např. elektrolytické nebo metalurgické procesy, trakční doprava, spotřeba elektřiny pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a další). Daň z elektřiny je obdobně jako daň z přidané hodnoty hrazena za finální produkt, tj. konečnými odběrateli.

 

13. Jaké jsou podmínky pro přiznání distribuční sazby? Kde je zjistím?

Podmínky pro přiznání jednotlivých distribučních sazeb stanovuje cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2009.

V zásadě platí, že každému odběrateli z kategorie domácností může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (D01d nebo D02d) nebo dvoutarifní sazba D61d pro víkendový režim. Identicky pak pro podnikatelský maloodběr může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (C01d, C02d nebo C03d)

Kromě výše uvedených sazeb má dále odběratel, který se rozhodne pro využití elektřiny k vytápění domácnosti nebo ohřev teplé užitkové vody, možnost využít některé z dvoutarifních sazeb, a to za předpokladu, že splní určité doplňující podmínky, mezi něž patří:

·             řádná instalace daného typu topného spotřebiče,

·             zajištění blokování tohoto spotřebiče v době platnosti vysokého tarifu,

·            s výjimkou sazeb C25d a D25d, určených pro akumulační ohřev teplé užitkové vody, také dodržení určitého minimálního podílu příkonu topných spotřebičů (topení, bojleru atd.) na celkovém instalovaném příkonu v odběrném místě, případně prokázáním, že tepelný výkon instalovaných spotřebičů odpovídá tepelným ztrátám objektu (konkrétní údaje o minimálním podílu příkonu jednotlivých spotřebičů na celkovém instalovaném příkonu jsou stanoveny ve výše uvedeném cenovém rozhodnutí).

.           zajištění samostatně měřeného přívodu u sazeb určených pro tepelná čerpadla v podnikatelském maloodběru (C55d a C56d)

U podnikatelského maloodběru dále existují speciální sazby pro neměřené odběry (C60d a C61d) a sazba pro veřejné osvětlení (C62d).

Informace lze také získat od jednotlivých distribučních společností, které jsou odpovědné za přiznání konkrétní sazby na základě údajů o charakteru spotřebičů poskytnutých ze strany odběratele.

 

14. Bude mi při změně dodavatele zachována stávající distribuční sazba?

Pokud odběratel při změně dodavatele elektřiny současně nepožádá provozovatele distribuční soustavy o změnu technických parametrů připojení k elektrizační soustavě, neexistuje žádný důvod pro změnu sazby. K technickým parametrům patří například velikost jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo příkon a charakter elektrických topných spotřebičů instalovaných v jeho odběrném místě. Samotná změna dodavatele elektřiny však nevyvolá nový proces přiznání distribuční sazby, protože ze strany odběratele nedojde k fyzické změně charakteru odběru elektřiny.

 

15. Proč jsou rozdílné distribuční sazby pro tepelná čerpadla?

Cenová úroveň sazby D55d, platná pro odběry tepelných čerpadel instalovaná před 31. březnem 2005, se postupně přibližuje k cenové úrovni sazby D56d. Důvodem zavedení dvou sazeb je minimalizace negativních dopadů otevření trhu s elektřinou pro odběratele, kteří se rozhodli pro tento typ spotřebiče v období, kdy byla instalace tepelných čerpadel výrazně podporována a propagována (sazba D55d).

Sazba D56d je jednoznačným signálem pro trh s elektřinou, jakým způsobem se bude cenová úroveň distribučních sazeb pro odběr tepelných čerpadel v budoucnu vyvíjet. Odběratelé, kteří zvažují instalaci tepelného čerpadla, tak mají možnost důkladně zvážit své rozhodnutí a ekonomické výhody tohoto zařízení.

 

16. Mohu udělat samoodečet na konci roku?

Všechny regionální distribuční společnosti umožňují samoodečet spotřeby elektřiny. V případě samoodečtu na konci kalendářního roku je nutné nahlásit stav elektroměru nejpozději do třiceti dnů od jeho provedení.

 

17. Mohu udělat samoodečet i jindy než na konci roku?

Zákazník může v kalendářním roce provozovateli distribuční soustavy zaslat maximálně 10 samoodečtů k libovolnému dni v roce s výjimkou samoodečtu provedeného k poslednímu dni kalendářního roku. Hodnotu samoodečtu je však zákazník povinen zaslat nejpozději do 30 kalendářních dnů po jejich provedení.

 

18. Myslím si, že mám špatně vypočtenou zálohovou platbu. Lze její výše změnit?

Stanovení výše záloh upravuje § 32 odst. 11 vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  Celková výše zálohových plateb pro zákazníky kategorie D (domácnosti) by neměla být větší než 100 % platby odpovídající spotřebě za předchozí srovnatelné období za předpokladu zachování hodnoty rezervované kapacity nebo jmenovité proudové hodnoty hlavního jistícího prvku před elektroměrem. Současně má však odběratel a dodavatel právo dohodnout se na jiné výši záloh.

Pokud odběratel nesouhlasí s výší záloh, která byla navržena ze strany dodavatele elektřiny, má možnost požádat o její úpravu. Podle dostupných informací dodavatelé elektřiny zpravidla souhlasí se snížením zálohových plateb až do určité limitní výše předpokládaných plateb v zúčtovacím období. Snížení záloh je obecně individuální pro jednotlivé odběratele a odvíjí se zejména od jejich spotřeby v minulých obdobích a historie plateb.

 

19. Co mám dělat, když nejsem spokojen se službami distribuční společnosti.

Pokud odběratel není spokojen s poskytovanými službami (chybně provedený odečet spotřeby, vadný elektroměr, časté přerušení dodávek elektřiny, kolísání napětí atd.), měl by kontaktovat svého dodavatele elektřiny, má-li uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny, případně příslušného provozovatele distribuční soustavy, má-li uzavřenou samostatnou smlouvu na dopravu (distribuci) elektřiny. Pokud neobdrží uspokojivé vysvětlením popř. není učiněna náprava, může se obrátit se svým podnětem na místně příslušný inspektorát Státní energetické inspekce (http://www.cr-sei.cz/), popř. Energetický regulační úřad.

V případě, že se odběratel rozhodne obrátit na některou z výše jmenovaných institucí se stížností na postup dodavatele elektřiny resp. distributora elektřiny, doporučujeme přiložit veškeré relevantní dokumenty, které se dané kauzy týkají (např. kopie faktur, kopie stanovisek, kopie protokolů atd.), a dále telefonický kontakt. Tímto se urychlí vyřízení stížnosti.

 V některých případech má odběratel právo uplatnit určité náhrady za porušení standardů kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Tyto standardy a náhrady za jejich porušení jsou stanoveny vyhláškou č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

20. Může prodejce elektřiny domácnostem vybírat za změnu dodavatele nějaký poplatek?

Změna dodavatele elektřiny je v souladu s energetickým zákonem a evropskými směrnicemi poskytována zdarma a dodavatelé nejsou oprávněni za provedení této změny účtovat žádné poplatky.

 Nicméně v praxi se lze setkat se situací, kdy v rámci nově uzavírané smlouvy nabízené zákazníkovi formou podomního prodeje si dodavatel elektřiny stanoví určitý aktivační poplatek jako odměnu podomnímu obchodníkovi. Tento poplatek však se změnou dodavatele nesouvisí. Jelikož tento poplatek není zákazníkovi účtován pokud navštíví v prodejním místě obchodníka sám o vlastní vůli, není takový poplatek v rozporu s platnou legislativou.

 

21. Kdo je odběratelem kategorie D?

V souladu s přílohou č. 4a vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je odběratelem kategorie D fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě nízkého napětí a používá odebranou elektřinu pouze k potřebám vlastním nebo osob v její domácnosti. Do kategorie D spadají také odběry ve společných prostorách bytových domů, typicky například osvětlení a vytápění chodeb, pohon výtahů atp. V těchto prostorách však nesmí docházet k podnikatelské činnosti.

 

22. Co je to HDO a kde najdu časy spínání HDO?

HDO je systém hromadného dálkového ovládání, prostřednictvím kterého je v průběhu dne u odběratelů dálkově přepínán nízký a vysoký tarif a současně ovládány některé spotřebiče. Cena elektřiny v době platnosti nízkého tarifu je pro zákazníka levnější. V době platnosti nízkého tarifu se u zákazníka spínají zařízení sloužící k vytápění objektů nebo k ohřevu teplé vody.

 Časy spínání nízkého tarifu jsou k dispozici na internetových stránkách příslušných provozovatelů distribučních soustav, a dále se o nich zákazník může informovat na telefonických informačních linkách nebo v zákaznických centrech. Tyto časy mohou být ze strany distributora měněny, jakákoliv změna však musí být zveřejněna minimálně s týdenním předstihem.

 

23. Kdo je to „dodavatel poslední instance"?

Dodavatelem poslední instance je subjekt na trhu s elektřinou, který má v zákonem stanovených případech povinnost dodávat elektřinu zákazníkům za ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem. Institutu dodávky od dodavatele poslední instance mohou využít zákazníci v případech, kdy jejich stávající dodavatel pozbyl schopnost dodávat elektřinu. Dodavatel poslední instance by současně měl být pojistkou pro malé zákazníky a domácnosti, kteří mají právo volby svého dodavatele elektřiny, avšak z různých příčin dodavatele na trhu s elektřinou nenalezli.

 

24. Co jsou to produktové řady Basic, Comfort, Exclusive, Kvartál a Měsíc u společnosti ČEZ? Proč byli zákazníci automaticky zařazeni do produktové řady Comfort, když produktová řada Basic je levnější?

V rámci obchodní strategie zavedla skupina ČEZ několik produktových řad, kterými se snaží přesněji reagovat na potřeby zákazníků.

Výchozí produktovou řadou je Comfort, které vychází z rozsahu zákaznických služeb tak, jak byly dostupné v letech předchozích. V ceně produktové řady Comfort je veškerá komunikace s obsluhou zákaznických center, pracovníky zákaznické linky skupiny ČEZ, prostřednictvím internetu i písemnou korespondencí. Součástí služeb této produktové řady je i využití některé z forem elektronické fakturace. Důvodem, proč do této produktové řady byli převedeni všichni stávající zákazníci, je skutečnost, že rozsah zákazníkovi poskytovaných služeb je obdobný jako v letech předcházejících. Současně v této produktové řadě nedochází k dalšímu zpoplatňování zákazníka v souvislosti s dodávkou elektřiny.

Existují však i další skupiny zákazníků, kterým již v minulosti takovýto rozsah služeb nevyhovoval. Pro zákazníky, kteří nevyužívají možnost telefonického nebo osobního kontaktu se svým obchodníkem s elektřinou, byla vytvořena produktová řada Basic. V rámci této produktové řady je písemná nebo internetová komunikace stále nabízena zdarma. Jelikož obchodník má s takovýmito zákazníky nižší výdaje, mají tito zákazníci u obchodníka nižší paušální platbu. Je však nutno znovu zdůraznit, že v produktové řadě Basic jsou některé služby, které byly v předchozích letech pro zákazníka zdarma, zpoplatněné jako například již zmiňovaný telefonický nebo osobní kontakt v některých záležitostech spojených s dodávkou elektřiny.

Další skupinou zákazníků, které předchozí stav nevyhovoval, jsou zákazníci, kteří vyžadují vyšší komfort služeb, osobnější přístup nebo i další doplňkové služby. Pro tyto typy zákazníků byla vytvořena produktová řada Exclusive. Je však pravdou, že vyšší úroveň služeb je hrazena formou zvýšené paušální platby.

Pro zákazníky, kteří dávají přednost častější úpravě ceny silové elektřiny, než pouze jednou za rok, nabízí skupina ČEZ produktové řady Měsíc, respektive Kvartál. Ceny silové elektřiny se při volbě těchto produktových řad přizpůsobují vývoji cen na energetické burze a jsou stanovovány vždy předem na celé následující období, tj. měsíc, respektive čtvrtletí.

 

25. Uzavřel jsem smlouvu na dodávku elektřiny s podomním obchodníkem a celou záležitost jsem si rozmyslel. Jak mám smlouvu  ukončit?

Byla-li smlouva na dodávku elektřiny uzavřena mimo obchodní prostory obchodníka nebo distančním způsobem, může zákazník od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření, a to podle § 1829 občanského zákoníku.

Zákazník může smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory dodavatele nebo distančním způsobem také vypovědět podle § 11a odst. 3 energetického zákona a to do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny/plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce, který následuje po doručení výpovědi.

Je nezbytné uskutečnit ukončení smluvního vztahu písemně, současně se doporučuje zaslat toto odstoupení nebo výpověď doporučeným dopisem (na dodejku).

V případě, že ukončení smluvního vztahu proběhne nestandardně a v rozporu se zákonem nastavenými důvody, popř. s důvody dohodnutými ve smlouvě, může dosavadní dodavatel po zákazníkovi vyžadovat úhradu smlouvou dohodnuté sankce nebo pokuty. Pro bližší informace si důkladně prostudujte Všeobecné obchodní podmínky Vašeho dodavatele.

 

26. Chci se obrátit na ERÚ s dotazem, jak má tento dotaz vypadat?

Pokud zvažujete zaslat svůj dotaz Energetickému regulačnímu úřadu, pro zefektivnění práce ve svém podnětu popište celý problém, prokazatelné skutečnosti doložte fotokopiemi relevantních dokumentů, identifikujte přesně (např. číslem odběrného místa, EAN, adresou) o jaké odběrné místo se jedná a nezapomeňte uvést korespondenční adresu a telefonní kontakt. Hlavně telefonní kontakt ulehčuje komunikaci v případě, že naši zaměstnanci požadují rychlé objasnění některých nejasností nebo sporných bodů.

 

27. Jakým způsobem mám komunikovat s distributorem nebo obchodníkem, abych měl jistotu, že se vše vyřídí a nic se neztratí?

V otázkách vysoké důležitosti se zákazníkům doporučuje komunikovat formou doporučených dopisů. Tato forma je jediná průkazná pro případ budoucích sporů. Tuto formu použijte i v případě, že kontaktovaná firma nereaguje na Vaše podněty.

 

28. Může dojít k nekvalitní dodávce elektřiny? Jak mám postupovat?

Standardem kvality napětí, podle § 8 vyhlášky o kvalitě, se rozumí distribuce elektřiny s odpovídajícími parametry velikosti a odchylky napájecího napětí a frekvence, které jsou v souladu s Pravidly provozování distribučních soustav nebo s parametry napětí a frekvence sjednanými ve smlouvě mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy.

Pokud se domníváte, že Vaše problémy jsou způsobeny sníženou kvalitou napětí, obraťte se na příslušeného provozovatele distribuční soustavy s reklamací kvality napětí. Provozovatel distribuční soustavy má povinnost podle § 9 vyhlášky prověřit oprávněnost reklamace na kvalitu napětí a do 60 dnů ode dne doručení reklamace Vás písemně vyrozumět. V případě, je-li reklamace shledána jako oprávněná, bude obsahem písemného vyrozumění i způsob a termín odstranění příčin snížené kvality napětí. Lhůty pro odstranění příčin snížené kvality napětí jsou uvedeny v § 10 vyhlášky.

Pokud se prokáže, že ve Vašem odběrném místě byla na základě měření zjištěna snížená kvalita napětí, budete mít v takovém případě nárok na poskytnutí slevy za distribuci elektřiny ve formě neúčtování měsíčního platu za rezervovaný příkon, který je stanoven podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem. Případy poskytnutí slev za distribuci v případě snížené kvality napětí jsou řešeny individuálně příslušným provozovatelem distribuční soustavy.

 

29. Je nějaký limit či sankce za neplánované přerušení dodávky?

V případě poruchového čili neplánovaného přerušení distribuce elektřiny má provozovatel distribuční soustavy na hladině nízkého napětí lhůtu 18 hodin, respektive 12 hodin na území hlavního města Prahy, pro odstranění příčin přerušení a obnovení dodávky elektřiny. Na hladině vysokého napětí je lhůta pro obnovení dodávek 12 hodin, respektive 8 hodin na území hlavního města Prahy.

Za nedodržení standardu ukončení přerušení distribuce elektřiny poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši stanovené podle § 5 vyhlášky o kvalitě. Informace o uplatňování náhrad jsou uvedeny zde.

 

30. Jak je řešeno plánované přerušení – oznámení, doba přerušení atd.?

Energetický zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění, určuje, že provozovatel distribuční soustavy má právo podle § 25, odst. (4), písm. c), bodu 5 omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou, a to při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí. Provozovatel soustavy pak musí podle odst. (6) uvedeného paragrafu oznámit započetí a skončení plánovaného omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem.

V případě nedodržení oznámeného započetí a ukončení plánovaného přerušení distribuce elektřiny má zákazník nárok na náhradu za nedodržení standardu podle § 6 vyhlášky o kvalitě. Informace o uplatňování náhrad jsou uvedeny zde.

Podrobněji je problematika oznamování plánovaných přerušení řešena v § 32 odst. (7) a (8) vyhlášky č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu, v platném znění. Na základě této vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o plánovaném omezení nebo přerušení distribuce elektřiny, a to po dobu 15 dnů před plánovaným omezením či přerušením distribuce elektřiny. Jedná se o informace týkající se dotčené lokality a časů zahájení a ukončení přerušení. Tyto informace lze nalézt na internetových stránkách provozovatelů distribučních soustav.


Další pravidla pro omezování odběratelů při plánovaných odstávkách lze nalézt v Pravidlech provozování distribučních soustav. Omezování odběratelů při plánovaných odstávkách je věnována kapitola 4.10.8, která uvádí, že dodávka elektřiny smí být v průběhu 7 kalendářních dní přerušena v součtu maximálně 20 hodin a to tak, aby v období duben až říjen trvalo jedno přerušení maximálně 12 hodin, v období listopad až březen maximálně 8 hodin.


31. Jak je stanovena požadovaná kvalita dodávek? Jak uplatním náhrady za její nedodržení?

Zákazníci odebírající elektřinu na území České republiky mají možnost požádat o finanční náhradu příslušnou distribuční společnost nebo obchodníka s elektřinou v případech, ve kterých nejsou dodrženy standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

Standardy kvality se rozumí především lhůty a postupy při řešení přerušení dodávek elektřiny, při vyřizování stížností zákazníků na poskytované služby a při odstraňování příčin těchto stížností. Distribuční společnost, případně dodavatel elektrické energie, je povinen se předepsanými lhůtami a postupy řídit. Za porušení předepsaných standardů může zákazník požadovat náhradu ve výši stanovené vyhláškou.

Nejdůležitější podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu je odeslání žádosti o vyplacení náhrady příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo obchodníkovi s elektřinou. Nárok na náhradu za porušení standardu lze uplatňovat do 60 kalendářních dnů od porušení standardu. Vzoru žádosti o náhradu naléznete níže.

Shrnutí standardů kvality elektřiny dle vyhlášky o kvalitě naleznete v příloze. Jsou zde uvedeny jednotlivé standardy přenosu nebo distribuce elektřiny a standardy dodávek, včetně lhůt pro splnění uvedených standardů a výše poskytovaných náhrad v případě nesplnění.

Poskytnutou náhradu za nedodržení standardů kvality však nelze chápat jako náhradu vzniklé škody či ušlého zisku. Vzniklou škodu či ušlý zisk může zákazník uplatňovat bez ohledu na náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality přímo u příslušného provozovatele soustavy. Provozovatel distribuční soustavy je odpovědný za škodu, která vznikne v příčinné souvislosti s poruchou vzniklou na zařízení distribuční soustavy. Zároveň však platí, že má zákazník povinnost udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá předpisům a technickým normám.

V této souvislosti je potřeba upozornit, že Energetický regulační úřad není věcně příslušný k podání závazného právního výkladu ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., jejich předmětem úpravy je odpovědnost provozovatele distribuční soustavy za škody způsobené při provozování distribuční soustavy. Úřad rovněž není věcně příslušný k rozhodnutí sporu o ovinnosti úhrady škody způsobené při provozování distribuční soustavy. O případné žalobě podané v této věci je k rozhodnutí příslušný pouze soud.

Vzor žádosti
Vyhláška ERÚ č. 540/2005 tabulka