Ve fázi věcného posuzování žádosti o udělení licence již nemá správní orgán povinnost vyzývat účastníka řízení k odstranění vad této žádosti

24. 7. 2015

k § 45 odst. 2 a § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Podle názoru Nejvyššího správního soudu v této fázi správního řízení, tj. při hodnocení podkladů ve smyslu ust. § 50 odst. 3 správního řádu, již není místo pro postup podle ust. § 45 odst. 2 správního řádu, tj. pro zkoumání, zda má žádost všechny náležitosti. Správní orgán již jen zkoumá, zda lze podané žádosti věcně vyhovět či nikoli. Pokud by podaná žádost neměla všechny náležitosti, nemohlo by správní řízení dospět do této druhé fáze řízení, tzn. že žádost by nemohla být věcně posuzována, protože již před tím by správní řízení o takové žádosti muselo být zastaveno.

Současně je třeba uvést, že i žádosti obsahující všechny náležitosti a zákonem požadované přílohy, nemusí být vyhověno, jestliže jiné důkazy tuto žádost relevantním způsobem zpochybní. To ale neznamená, že žadatel nemá možnost reagovat před vydáním rozhodnutí na jiné důkazy (podklady rozhodnutí), než které sám k žádosti předložil. K jeho právům patří právo plynoucí z ust. § 36 odst. 3 správního řádu, podle něhož nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Na tomto právu účastník řízení nebyl zkrácen.

Nejvyšší správní soud se tedy neztotožňuje s názorem krajského soudu, že ve fázi věcného posuzování žádosti (je přitom nepodstatné, zda toto hodnocení provádí správní orgán I. stupně nebo orgán rozhodující o rozkladu) je správní orgán povinen vyzývat účastníka řízení podle ust. § 45 odst. 2 správního řádu k odstranění jiné vady žádosti. Pokud jiný podklad řízení (v daném případě protokol o místním ohledání) zpochybní relevanci některé z příloh žádosti, neznamená to, že by se žádost stala dodatečně nekompletní a bylo by třeba ji znovu doplnit, resp. postupovat podle ust. § 45 odst. 2 správního řádu. Námitka stěžovatele je proto důvodná.

(Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. dubna 2015, sp. zn. 7 As 148/2014)

Připojené soubory